Květen-Červen

12.06.2017 21:45

   Zdravíme s pravidelnou várkou novinek 8-) Takže co se dělo, děje a bude dít: V květnu jsme byli zmonitorovat situaci na balkánské uprchlické trase, počíst o tom více a shlédnout fotografie můžete zde

   Jsem rád, že jsme stihli uspořádat ještě tento výjezd, než se nám narodí dítě, protože pak to nějaký čas samozřejmě nepůjde... S očekáváním ďeťátka jsou spojené další misijní možnosti, a těmi jsou různé nákupy, jak ještě doplňujeme výbavičku, to znamená navštěvujeme vietnamské obchody, kde také můžeme sdílet Evangelium a nestihneme se vrátit včas domů udělat si jídlo, takže cestou vezmeme nějaký kebab, čínské bistro nebo podobně, což jsou výborné příležitosti k misii 8-) Je to sice dražší, než si nakoupit v supermarketu a uvařit si doma, ale to je holt cena misie, pokud se chcete přiblížit lidem, nejde to jinak. Cena lidské duše je pro Boha vyšší, než účtenka z obchodu 8-) a víme, že Boží dílo bude postaveno na obětech svého lidu, takže něco musíme obětovat.

   K tomuto typu misie s radostí dodáváme, že se dokonce nyní můžeme již i seznamovat, protože už jsme schopni říct, odkud jsme a v případě zájmu si můžeme smluvit nějakou schůzku a rozvíjet vztahy s cizinci. Tento způsob misie vřele doporučuji všem, je to lepší, než někde uspořádat velkou hlučnou evangelizační akci, po jejímž skončení se vše rozplyne a život se vrátí do běžných kolejí. Takto můžete naopak pracovat v klidu, pomalu, vytrvale a dovolit, aby Vaše práce měla nějaký směr, vývoj a růst... a také cíl 8-)

   Takže jak jsem uvedl, misijní činnosti máme jako manželé dostatek, avšak na určité období pro Vás nemůžeme uspořádat společnou akci, zatím tedy chodíme sami: Nyní by to Lucka nezvládla s tak velkou zátěží, kterou nosí, a až se ďeťátko narodí, tak je tam určitá ochranná lhůta, kdy by se neměla s miminkem stýkat s cizími lidmi. Já mohu zatím sám např. vzít kolo a pojezdit okolní vesnice, v každé je vždy nějaká večerka, kde mohu koupit běžné potraviny a udělat při tom misii.

   Později, jak už budeme cítit, že by to šlo (což předem nedokážeme odhadnout), Vás můžeme již pozvat a udělat nějaké společné, tréninkové akce. Výhodou je, že teď budeme nějaký čas bydlet v dosahu Prahy, kam je odevšad z republiky dobré dopravní spojení, můžete přijet, nemusíme složitě hledat ubytování pro týmy, prostě budou spát u nás a příležitostí k tréninku do misie je v Praze opravdu hodně na každém rohu. Věřím, že skrze tyto tréninky si noví zájemci osvojí vlastnosti k evangelizaci, vybrousí si vlastí styl a potom mohou sloužit ve svých městech, sami, s přáteli, nebo v rámci svých sborů či farností...

   Takže jaké jsou nejbližší plány, aby to bylo srozumitelné: Během července a srpna nebudeme nic organizovat, budeme se věnovat misii pouze sami s kočárkem 8-) V září plánujeme pobyt na Slezsku, takže Lucka bude trávit čas s rodinou, aby si užili též dědeček, babička, strejda, teta a další... a my můžeme dělat nějaké výpravy po okolí, takže Slezáci, Ostraváci, připravte se! V říjnu potom věříme, že už maminka s ďeťátkem vydrží i pár dní samy a rád bych proto připravil nějaký výjezd, teprve se ukáže, jestli to bude do zahraničí, nebo někde v Česku, záleží také na tom, jaká dostaneme pozvání.

   Těšíme se tedy na nadcházející období, které sice bude plné změn, ale již nyní vidíme, že jen k dobrému: Budeme mít více klidu na studium, které jsme teď trochu šidili tím, jak jsme intenzivně jezdili za službou, budeme se moci více sladit jako manželé ve službě, což v týmu také nešlo, když jsme se dělili do skupin, dáme si také čas na modlitby, abychom mohli přijmout nové impulzy, novou strategiii do budoucích let, protože cítíme, že jedna etapa služby se uzavírá a přijde něco nového...

   Když už jsem se dotkl těchto etap: V květnu jsme oslavili výročí 10 let služby národům, které se věnujeme 8-) Chtěl jsem napsat krátké ohlédnutí za těmito roky, ale už se z toho rodí menší literární dílko, takže dnes Vás nebudu zahlcovat množstvím textu, a až je sestavím, uveřejním je asi příští měsíc...

   Takže do té doby se loučím nad těmito stránkami, opět napíši, a do podzimu na viděnou!

                                                                                                                         Jarda