Jirka E.

Misijní výjezd do Řecka 2014


Obsazení: 13 dobrovolníků a Jirka (AC Olomouc a vypravěč těchto skutků 2014).

Scénář: Otec nebeský * Režie: náš Pán Ježíš * Nápověda: Duch svatý * Jeviště: přístav Patra.

Vypravěč: asi dva měsíce před odjezdem jsem četl 2. Paralipomenon 29, 11–14. Udělal jsem si poznámku; že by to mohly být verše pro naši cestu. Když jsem později dostal mail ohledně instrukcí našeho výjezdu; srdce mi poskočilo radostí a pak jsem četl, že nás nakonec pojede 14 osob. (Původně to vypadalo na 16 lidí). Vzpomněl jsem si na odkaz a spočítal Hospodinovy služebníky – bylo jich také 14... Tak to se mi líbilo.

Naše cesta měla dva úkoly:
1) Setkat se s běženci, kteří utíkají z Afghanistánu přes Turecko do Řecka a tam se pokouší dostat do kamiónu, který se nalodí a odjede do Itálie.
2) Podpořit místní řeckou evangelikální církev, aby pokračovala v naší práci.

Náš úkol nebyl evangelizovat Řeky, protože v Řecku je zákonem zakázáno šířit evangelium; bere se to jako odvádění lidí od pravoslavné církve. To stejné je v Srbsku a Makedonii, přes které jsme jeli. Kdyby se nás někdo ptal, kam jedeme – tak: na more + jsme turisté…

Úkol č. 1 splněn: předali jsme uprchlíkům spousty pytlů oblečení, ručníků, dek a několik spacáků. Nakoupili jsme pro ně spoustu tenisek; měli jsme hodně peněz z darů, které se vybrali v církvích. Také jsme jim koupili hodně potravin. Poslední den jsme jim dali evangelia a Dopis pro Tebe v jejich rodné řeči. Několik uprchlíků mluvilo anglicky a tak se navazovala přátelství, vyměňovali facebooky, maily…

Úkol č. 2 splněn: ve čtvrtek bylo shromáždění pro uprchlíky. Našimi dvěmi auty jsme sváželi z továrny (opuštěné budovy bývalé pily) uprchlíky do církve a večer po skončení zase odváželi zpět. Malou biblickou hodinu měl pastor, který mluvil persky. Potom naše prezentace ČR a pomoc našeho státu vůči Afghanistánu. Nakonec církev podala večeři uprchlíkům. Po skončení jsme předali za českou církev řecké církvi dar 1000 Eur pro jejich práci s uprchlíky. Finanční oběť našich bratrů a sester z různých denominací celé naší republiky byla opravdu velká. Naši noví kamarádi chtěli, abychom zahráli na kytaru a tak jsme ještě venku před budovou zpívali české + persky přeložené chvály.

Při cestě v autech do hostelu Patra, celý pobyt, setkávání s uprchlíky, návštěvou v církvi a cestě domů jsme žili v Boží ochraně, lásce, radosti a měli stále pokoj a nadšení.

Maily ohledně naší cesty a organizace začínaly oslovením: Ahoj Drsňáci! A tak se s vámi loučím a přeji všem čtenářům: buďte požehnaní a také buďte Drsňáky!

drsňák Jiří Eremiáš, AC Olomouc