Pavel B. V                                   

Výjezd do Bosny květen 2018

První týden v květnu 2018 jsme vyrazili s kamarádem Pepou a Jardou do krásné země Bosna a Hercegovina. Od Jardy jsme se dozvěděli, že název Bosna je odvozen od slova sana, sanace což v překladu znamená uzdravení, zhojení, vyléčení. Mohu říci, že jsem se s názvem celkem ztotožnil, protože je to země opravdu pěkná a příroda rozhodně stojí za zhlédnutí. Válka v Jugoslávii se však na této zemi podepsala a část území Bosny je zaminována.

   Stát Bosna a Hercegovina vznikla po rozpadu Jugoslávie. V devadesátých letech začala občanská válka. Země se rozdělila na pravoslavné Srbsko, katolické Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Slovinsko, Černou Horu, Makedonii, Kosovo. V Bosně je mnoho muslimského obyvatelstva, ale také katoličtí a pravoslavní křesťané. Je to takový prototyp bývalé Jugoslávie a není proto jisté zda národní vášně znovu nevzplanou a nezažehnou další konflikt. Nikdo z nás si to rozhodně nepřeje a i proto jsme do Bosny vyrazili. Procestovat tuto skvělou zemi, modlit se a přátelit se s místními obyvateli ať už patří do kterékoli skupiny a sdílet s nimi dobrou zprávu evangelia.

   Na počátku výjezdu jsem si četl slovo z Bible ze Čtvrté knihy Mojžíšovy ze 14. kapitoly o průzkumu zalíbené země. Uvědomil jsem si, že Bůh má s Bosnou svůj plán záchrany. Slovo mě povzbudilo, abych se nebál a radostně vyšel na misijní pole. Samozřejmě je potřeba dodržovat zásady zdravého rozumu a snažit se respektovat tamější kulturu, vhodně se oblékat, ne krátká trička ani krátké kalhoty. Jíst co vám předloží. Být dobrý v naslouchání a až později v mluvení.

   Jelikož to byla má první cesta do Bosny, byl výjezd pojat jako průzkum, navštívili jsme několik měst: Veká Kladuša, Cazin, Ključ, Jajce, Visoko, Zenica, Doboj, Derventa. Některými městy jsme jen projeli a udělali krátkou zastávku, některá jsme prochodili, promodlili a snažili se navazovat kontakt s místními a zdrželi se třeba celý den. Podle potřeby a jak nás vedl Duch či okolnosti.

   Lidé i kultura jsou dost odlišné. Ale jak říkávala moje babička, všude je chleba o dvou kůrkách. I když zrovna klasický český chléb mám trochu chyběl. Také zafungovalo tradiční misionářské úsloví: Všechno je jinak. Můžete se připravovat, jak chcete (a je to dobře, zjistit si před cestou co nejvíce o místu kam se vydáváte), ale buďte si jisti, že vás nemálo věcí překvapí.

   Řekli byste třeba, že v Bosně lze najít největší pyramidu na světě? Ano ve městě Visoko místní amatérský archeolog nalezl pyramidy. Jsou to zalesněné kopce, které jako pyramidy vypadají, nebo jsou to skutečné pyramidy? Kdo ví. Věc se podařilo řádně zpopularizovat a dnes tam proudí davy turistů a v jeskyni trochu bokem od pyramid hltají pozitivní energii. Byli jsme se tam podívat, modlit se a rozdávat evangelia. Kéž by se návštěvníci i místní mohli setkat s jediným pravým Bohem a jeho Synem. Už by nemuseli cestovat a hledat další podezřelé zdroje energie.

    Ve městě Visoko se nám stala taková zajímavá věc. „Náhodou“ jsme se nachomýtli k pohřebnímu obřadu. Byl to muslimský pohřeb. Přemýšlel jsem, proč nás okolnosti zavedly zrovna sem? A když jsem viděl, jak pochovávají mrtvé tak jsem si to uvědomil: Takto umírají lidé bez opravdové naděje. Najednou mi těch lidí bylo líto. Pane, prosím vylej svého Ducha na Bosnu a odpusť tomuto lidu, ať i jim zazáří naděje, která je v Kristu.

   Přátelé, modleme se za milost pro Bosnu, jako se Mojžíš modlil za Izrael: Numeri 14,19 „Promiň prosím tomuto lidu vinu podle svého velikého milosrdenství, jako jsi mu ji odpouštěl od Egypta až sem. Hospodin odvětil: ‚Na tvou přímluvu promíjím.‘ “ A Bůh se smiluje.

Takže na shledanou v Bosně.

   A až vyrazíme, nezapomeňme si sebou přibalit pokoru. Vždyť sám Ježíš když vjížděl do Jeruzaléma Pán Pánů a spasitel světa, seděl na oslíku Jan 12,13. Jako by Bůh chtěl říci: Jak jinak ještě vám mám ukázat, že vás mám rád a že vám odpouštím.

   Jsem si jist, že Bůh velmi miluje lid v Bosně a velmi po nich touží.