Tentokrát ze dvou plánovaných výjezdů (po České republice) se konal pouze jeden, ten druhý. V době plánovaného prvního výjezdu děti přinesly ze školky nějakou nemoc a vystřídali jsme si to v rodině všichni 8-) Takže jsem ležel a bylo mi blbě, ale aspoň jsem mohl studovat věci, které potřebuji znát ve své službě...
Druhý výjezd se ovšem velice povedl, takže jsem si vše vynahradil 8-) Začalo to tím, že první den jsem si v tiskárně vyzvedl nová Evangelia, konkrétně v azerštině a hned druhý den jsem potkal dva Ázerbájdžánce! Takže to je znamení, že dělám věci tak, jak mi radí Duch Svatý a ne, že si jenom něco vymýšlím vlastní hlavou 8-)
To další, co se mi podařilo, bylo, že jsem se připojil k jedné skupině, a po dlouhé době jsem tak nemisioval sám, ale s někým. Občas někoho beru, ale to je tak, že já něco plánuji a někdo se přidá, nyní to bylo naopak, že já jsem se k někomu přidal. Akci si pořádala skupina mužů, kteří si řekli, že v církvi jsou příliš aktivní ženy – ve vedení, ve zpívání, v mluvení... a že církve moc neevangelizují... Takže je třeba se sejít, udělat si svoji bohoslužbu pro sebe a také jít evangelizovat. S tím naprosto souhlasím, a rád jsem se tedy přidal 8-)
Akce byla plánována ve východních Čechách, takže jsem se vypravil sem, ale vyjel jsem o něco dříve, ať stihnu i nějakou osobní misii. Udělal jsem tedy takový okruh: Z hlavní silnice, po které jezdím často a kde běžně dělám misii podél cesty, jsem odbočil u Svitav a jel přes Českou Třebovou, kterou jsem stejně měl už dlouho v plánu a nyní se to výborně hodilo. Tady jsem nachodil mnoho kilometrů, jak je to dlouhé a roztažené město, ale našel jsem dost cizinců: z Vietnamu, Egypta, Ázerbájdžánu, Kurdistánu... Další den jsem navštívil Dlouhou Třebovou (ale Dlouhá není tak dlouhá, jako ta Česká 8-). Pak jsem jel do Letohradu, také jsem dost nachodil a našel mnoho Vietnamců. Další moje zastávka byla v Žamberku, opět: kilometry a Vietnamci 8-) – je třeba vše prochodit, aby nám nějaký neunikl 8-) K večeru jsem si nechal naposledy provozovnu kebabu, abych se po té túře najedl. Oslovil jsem Turka, který zde pracoval a ten měl velikou radost. Říkal, že předtím pracoval ve Finsku, a tam poznal křesťany (a hlavně Krista) a chodil tam do církve. Ukazoval mi svůj křestní list a chtěl nějaký kontakt, že tu bydlí krátce. Naštěstí znám v okolí křesťany, tak mu je tam mohu poslat 8-) Upřímně si se mnou tiskl ruku a děkoval, že jsem za ním přišel – Takže tady máme další důkaz, že naše (evropská) misie není marná, ale že po nějaké době se cizinci obrací ke Kristu 8-) Další moje zastávka byla v Kostelci nad Orlicí, kde je pobytové centrum pro uprchlíky, chtěl jsem zkontrolovat situaci, ale toto město mě jaksi pokaždé vyhání 8-( takže asi tu nemám své místo a jel jsem dál: Třebechovice pod Orebem. Tak nejen, že jsem oslovil Vietnamce žijící zde, ale konečně jsem navštívil onu známou biblickou horu Oreb 8-) 8-) 8-)
Odtud již jsem mířil do Nového Bydžova, kde se konala společná akce, a tady jsme s dvěma muži navštívili Vietnamce, kteří ještě měli v sobotu odpoledne otevřeno, za zbylými musím opět příště... Ve zbylém čase jsme oslovili nějaké Romy, kteří se tu slunili na náměstí 8-) Na akci jsem se modlil, abych našel z přítomných mužů spolupracovníka, pokud tu tedy je. Jeden se mě vyptával, tak jsme se dohodli, že někdy vyrazíme společně, pak se uvidí, zaujme-li ho tato činnost?! No potřebuji nabrat další dělníky, to je jasné: Mt 9:37,38. Přece to všechno nebudu dělat sám 8-)
Tak po akci jsem cestou zpět samozřejmě ještě dělal nějakou misii, takže: Lázně Bohdaneč, Chrudim, tady je to nacvakané 8-) a protože jsem musel do Brna na dílnu, tak z Chrudimi jsem vzal nějaké vesničky na Vysočině cestou k dálnici, pak rychle to Brno a ještě jsem cestou odtud u Olomouce udělal nějaké vesničky podél dálnice...
Tak už šupky dupky domů, nabrat Evangelia a už vyhlížím další akce (a další spolupracovníky 8-)