Pokračujeme ve snaze pochopit různé národy. Než budu pokračovat ve vyprávění o konkrétních národnostech tak, jak jsem je měl možnost poznat během své služby, probereme si tu některé zákonitosti, které řídí, a vedle toho faktory, které ovlivňují jednotlivé národy, jejich mentalitu, kulturu, jazyk, historii i směřování, kam kráčejí, jak se vyvíjejí…
To vše nějakým způsobem řídí Bůh. Ten nedělá nic chaoticky, ale podle nějakého Svého úmyslu. U Boha existuje řád, takže stejně, jako existují nějaké řády v duchovním světě, existují i v tom fyzickém, který Bůh stvořil, a do kterého zase vtiskl nějaké zákonitosti, jak to můžeme vidět při studiu matematiky, fyziky nebo chemie.
Ne vše, co můžeme kolem sebe vidět, dělá přímo Bůh sám, některé věci se prostě dějí proto, že Stvoření propadlo Adamovým hříchem do prokletí, takže tady působí i jiné síly, ať už démonské, nebo přímo satanské, ale také hodně věcí se děje lidským pochybením, lidskou zlobou, chamtivostí, lhostejností… Člověk disponuje svobodou vůle, a tak některé věci kolem nás se dějí lidským rozhodnutím, i ty dobré, i ty špatné. Zkrátka nejsme roboti, abychom se drželi čistě svého naprogramování svým Tvůrcem, děláme věci z vlastní vůle a často to nedopadá dobře. Avšak Bůh nad tím vším bdí a upravuje některá naše konání, tedy alespoň jejich výsledky 8-), tedy když říkám, že vše řídí Bůh, to neznamená, že vše ovládá, i když by mohl, ale rozhodl se jinak. Něco ovládá, s tím lidé ani temné duchovní síly nepohnou, ale často spíše upravuje nějaké věci, zasahuje do nich, dává nějaké meze, za které už nemůže ani člověk ani satan, ale jinak: Je to na nás.
Tak i národy: Některé věci jim Bůh určil pevně, třeba teritorium, kde mají žít, plodiny, které rostou na jejich území, zvířata, která zde žijí… Ale třeba to, jaké si vyrábí oblečení, jaké mají recepty, jakou si složí hudbu, to jim nediktuje. Takže všelijaké národní kroje, národní kuchyně, národní písně atd., to navenek reprezentuje národy, tím se i odlišují od ostatních národů, ale už je to věc kultury.
My se v našem rozboru dotkneme i záležitostí té kultury, protože sami máme určitou kulturu a při styku s ostatními národnostmi dochází k nějakému nedorozumění, takže i to bude pro nás důležité, ale to budu zmiňovat, až se zaměříme na konkrétní národnosti. My začneme těmi Božími Zákony, tedy tím, co je pevně dané a co položilo základ. Kultura, ta už pak jen vyrůstá z tohoto základu, ta přijde na řadu později…
Začneme trochu obecněji: Národy tvoří dohromady jednotliví lidé. Člověk je bytost jak duchovní, tak i fyzická, takže řády pro člověka platí oboje: I duchovní, i fyzikální. To tady budeme postupně rozebírat. Jestliže tyto zákonitosti platí pro každého člověka, o co více pak, když ten se spojí s dalšími lidmi do nějakého uskupení!Podobně jako jeden muž má nějakou sílu a druhý muž zase nějakou sílu, ale když něco táhnou nebo nesou společně, dohromady mají větší sílu než dva muži. Tomu se říká synergie. Čím více se takových sil spojí, tak dohromady tvoří stále větší sílu.
Než přistoupíme k národům, jako k celkům, uvedeme si nějaké příklady na menších (vzorových) skupinách:
Když se několik lidí dá do nějaké skupiny, platí tu další určitá „pravidla“, tedy nějaké řády. Lidé, kteří se sdružili do nějakých skupin, resp. založili nějaké spolky, třeba myslivecký, rybářský, včelařský apod., vnesli něco ze sebe do skupiny, kterou tak ovlivňují. Každý člen ovlivňuje skupinu, ale i skupina ovlivňuje všechny její členy. Skupinu také ovlivňuje sousední, stejně zaměřená skupina, kterou opět ovlivňuje předchozí skupina… Spolek ovlivňují přírodní podmínky, třeba u těch rybářů, v jakých vodách operují, jaké tu žijí ryby, a tedy jaké budou potřebovat vybavení a jak musí řídit svojí organizaci.
V Česku máme takové úsloví: „Když dva dělají totéž, není to totéž“. Tak si představte, že se potkají dva rybáři, jeden z Norska od mořského pobřeží a druhý někde od Berounky… A nejde jen o přírodu, ale o společenské a kulturní prostředí. Až se dostaneme k těm národům, ke kterým míříme, tak uvidíme, že něco jiného je řidič kamiónu z Německa a řidič kamiónu z Rumunska, obchodník z Chorvatska a obchodník z Arábie, nebo třeba něco jiného je kazatel Evangelia v Africe („uvěř a Bůh Tě ochrání před démony a čaroději“) a něco jiného zase kazatel Evangelia v Americe („uvěř a staneš se bohatým, Bůh Ti požehná“ 8-).
Já to zažil, když jsem se snažil udělat si pojistku na auto na Slezsku: Pojišťovák mi pořád zdůrazňoval nějaké slevy, a nakonec z toho vyšla pojistka, která mě špatně kryla. Chtěl jsem po něm, ať to předělá, ale on namítal, že tak přijdu o ty slevy. Věděl jsem, co musím udělat: Přejet řeku, která odděluje Slezsko od Moravy a uzavřít si pojistku na Moravě. Tam mi to udělali dobře. Takže vidíte: Pojišťovák a pojišťovák. A to dělali pro stejnou pojišťovnu! Nerozhodovalo školení z Prahy, které dostávali, ani vnitřní pravidla organizace, ale jejich národní mentalita.
To stejné platí v církvích: V Havířově jsou dva sbory CB, s tím jedním jsem měl perfektní spolupráci, dělali jsme misii, která byla velice úspěšná. Bylo hodně práce a potřebovali jsme rozšířit tým, tak jsem navrhl, že oslovíme ten druhý sbor CB. Kazatel mi rovnou řekl, ať to nezkouším, že oni se s nimi vůbec neumí domluvit. Vyšlo najevo, že oni jsou právě za tou řekou, kterou jsem musel přejet kvůli pojištění. Tam už je prostě jiný svět. Museli jsme oslovit jinou církev, ale nějakou, která je ještě na tomto „našem“ břehu.
Ještě krátce k těm přírodním podmínkám: Ty také určují, které činnosti se dělají ve kterou roční dobu, proto mají ty spolky i své vlastní kalendáře, třeba je zemědělský, zahrádkářský a další… Toho si můžete všimnout někde v papírnictví. Ten zemědělský kalendář zase bude vypadat jinak u nás v Česku a jinak někde v Asii...
K té přírodě dám takový příklad: Např. u nás jeden čas běžela diskuze, jestli se Ježíš narodil v prosinci nebo někdy jindy. Nějací teologové řekli, že určitě ne v prosinci, protože v Evangeliu se uvádí, že kolem byli pastýři se svými stády a v zimě je přece sníh a neroste tráva, tak co by tu dělali?! Znělo to rozumně, ale pak jsem viděl v Řecku, že v létě je taková výheň, že pastýři ovce zahnali pod takové přístřešky, jinak by snad chcíply. Naopak na podzim už nebyla tráva tak uschlá, pršelo a zazelenalo se to tu, tak pak teprve ty ovce vyhnali na pastvu. V Albánii jsem v prosinci chodil v tričku a trhal si mandarinky ze stromů. A to byla jižní Evropa, co teprve v Palestině, kde se Ježíš narodil? Tam to musí vypadat! Tak vidíte: Teolog od stolu mluví možná hezky, ale realita je o dost jiná…
Na to jsem narazil i během studia národů a kultur, když jsem něco četl od západních teologů o nějakém národě, a pak jsem jej poznal zblízka a skutečnost byla jiná, než v těch knihách. To je také důvod, proč to tady chci rozepsat: Literatury o národech je hodně a vidím, že nestačí jen Vám přeposlat odkaz, co si máte přečíst. Kdo ví, kdo to psal a za jakým účelem? A jaké byly autorovy pracovní metody? Jestli tam někde seděl v kanceláři, psal knihu a neměl styk s běžnými lidmi, tak jaký může být výsledek?! Já jsem si nakonec místo učených knih oblíbil cestopisy, které píší nebo natáčí na video ti, kdo skutečně navštívili danou zemi a šli mezi lidi, poznali je tedy zblízka…
Mé vyprávění je vlastně napůl také takový cestopis, protože buď jsem navštívil určité země, nebo se alespoň stýkám s lidmi z těchto zemí tady u nás...
Tak jak je to s těmi skupinami, které vytvářejí lidé: Tyto skupiny, zatím dávám za příklad nějaké spolky, jsou ovlivněny také kulturou společenského prostředí, ve kterém jsou zasazeny, tedy ovlivňují je zvenčí zase další skupiny či spolky. Třeba u těch včelařů: Ti používají takový dýmák, nebo jak se to jmenuje, kterým do úlů posílají nějaký kouř. U nás se používá takový měch s hubicí, ale např. v Bosně jsem viděl v jednom městě, které bylo silně nábožensky založené, že včelaři používali kadidelnice stejné, jako v kostele…
Tito lidé, kteří jsou sdruženi do spolků, mají také určité duchovní cítění, takže si všimněte, že si vybírají nějakého patrona, třeba ti rybáři mají Svatého Petra, který sám byl rybář, nebo hasiči Svatého Floriána, který se proslavil tím, že modlitbou hasil požáry.
To, že si rybáři vybrali Svatého Petra, neznamená, že Ten je jen „jejich“. Tento Apoštol je obecný Světec, tedy všech a jestli Jej ctíte, neznamená, že musíte být rybář.
A když je někdo rybář, neznamená, že nemůže ctít jiného Světce, protože třeba se po nějakém jmenuje a ctí Jej tak v osobním životě. Také neznamená, že když je někdo v rybářském svazu, že nemůže mít doma včely. Vidíte, už se to zamotavá 8-) A bude to ještě horší:
Spolek také není samovládný, takže vedle toho, že má své „zákony“, musí dodržovat i zákony státu, na jehož území funguje. Ale zase: Ty státní zákony byly nějak přijaty, ne? Některé právě zase navrhly ve vládě tyto jednotlivé spolky. Takže nějaký přírodovědný spolek prosadil ochranu nějaké rostliny, a Vy, i když nejste členem tohoto spolku, nemůžete si utrhnout na louce támhletu kytku… I když nejste členem rybářského svazu, a neřídíte se tedy jeho pravidly, nemůžete si jen tak přijít k řece a vylovit si rybu, jakou chcete a kdy chcete.
Takže vidíte, jak je to všechno vzájemně propojené, propletené. A to jsme si uvedli příklady na nějakých mini skupinách, co teprve národy, kterých je fakt hodně, jsou roztroušené po celém světě, sousedí s dalšími národy, se kterými mají protichůdné zájmy? Nějaký národ třeba obývá území, které zahrnuje odlišná podnební pásma, tedy budou se lišit i přírodní podmínky, které nutně ovlivní různé skupiny v rámci jednoho národa. Dále hraje roli, jak dlouho ten který národ existuje, kdo se tu prošel v minulosti na jejich území, s kým sousedí, a to vše… Někdy je to skutečný galymatyáš. Tady se to budeme snažit alespoň trochu pochopit.
Protože národy, které spolu sousedí, mají protichůdné zájmy, dochází k napětí a i k válkám: Kvůli tomu, že spolu sousedí, dochází k příhraničním konfliktům, dále dochází k válkám mezi celými jednotlivými národy, protože ty se ale sdružují do nějakých větších uskupení, dochází i k rozsáhlejším konfliktům, do kterého jsou zapojeny další země v regionu… Protože všechno je vzájemně propojené, a protože národy obývají celý svět, může se konflikt rozhořet do světové války…
Zároveň uvnitř národů existují také protichůdné tendence, takže dochází k různým povstáním, revolucím, k občanským válkám…
Už jsem dnes zmínil, že Bůh je Bohem řádu, a že národy se řídí nějakým řádem. Tím se řídí i státy a mezinárodní uspořádání. Jakákoliv úprava, ať už státní, nebo mezinárodní, vždy v podstatě byly a jsou poválečným uspořádáním. To se line v biblickém příběhu celou dobu: První válka (vzpoura, revoluce, povstání, odboj…) byla v Rajské zahradě, kdy se lidé vzbouřili proti Bohu, že Jej neposlechli a jedli ze zakázaného ovoce. Tím porušili Bohem ustanovený řád a po této události Bůh ustavil nový řád. Další změna řádu přišla po válce Kaina proti Ábelovi, další po tom, co nebeské bytosti porušily daný řád a smíchaly se geneticky s lidstvem, takže výsledek toho všeho Bůh musel zničit v potopě, po které ustanovuje zase nový řád. Pak to byla další válka, Nimrodova vzpoura proti Bohu a Jeho řádu, snaha sjednotit lidstvo a vystavět si město. I tady Bůh zvítězil, vyřešil tu situaci a: Nastavil nový řád. A takto to šlo po celou dobu, těch různých řádů se vystřídalo mnoho, pro nás jako křesťany je zásadní ustanovení nového řádu (Nové Smlouvy, Nového Zákona) v Kristu Ježíši. Ale ještě to nekončí, dějiny pokračují… Jak víme ze studia Písma, i tento současný řád bude porušen, tedy nastane nová válka, a to antikrista proti Bohu a Jeho Svatým, kdy nakonec Bůh všechno spálí ohněm a povstane Nový Svět, kde bude platit, ano: Nový řád. A snad už definitivní.
Tak, jako to vidíme v Bibli a v duchovním světě, tak to platí i na zemi, že po každé válce platí nový řád, kterým se lidé řídí, než ho zase poruší a tím zákonitě nastane nová válka, a po ní zase nový řád… Takže když se dnes rozhlédnete kolem sebe, můžete vidět, jak zase lidé porušují stávající řád, ať už ve společnosti, v osobním životě, nebo v mezinárodním právu, takže kam to asi může vést? K další válce, můžete se už připravit. Také „náš“ stát bude v jiných hranicích, než jak jsme si na to zvykli.
Jsou porušovány úmluvy Jaltské konference, která zaručila v Evropě řád a mír na několik desetiletí, jsou porušována i nová pravidla z doby ukončení studené války. Např. u nás upozorňuje mnoho předlistopadových disidentů, že sametová revoluce, kterou sami připravovali, tak se zvrtla a vše šlo jiným směrem, než jak oni zamýšleli. Sám si pamatuji ty proslovy z Václavského náměstí v listopadu a prosinci 1989, kde padaly různé sliby, které se samozřejmě nenaplnily, např. tam bylo řečeno, že budeme nějaká republika po vzoru Rakouska nebo Švýcarska, neutrální a otevřená obchodu s celým světem, vidíte, a za pár let jsme byli v NATO, žádná neutralita, a obchod se smí dělat jen s těmi správnými zeměmi, a zase v ekonomice je nějaká forma centralizace, kterou předtím zrušili, aby jí znovu zavedli… Předtím lidé nadávali na sovětské zřízení, a pak vlezli do EU, která, podle mnoha politologů je konstruována podle přesně stejného modelu, jako byl konstruován Sovětský svaz… Takže nakonec je stále více a více nespokojenějších lidí a je zaděláno na nějakou novou revoluci... A protože události ve světě se dějí v nějakých cyklech, musíme počkat ještě nějakou dobu, až se uzavře nějaký cyklus a začne nový. Můj odhad: Teď jsme v nějakém čtyřicetiletém cyklu, takže příští revoluce u nás bude v roce 2030. Pokud nevypukne zevnitř, tak v tom sehraje roli nějaký sousení stát a změna režimu přijde zvenčí...
Kdo by chtěl více prozkoumat tuto myšlenku, jak porušení řádu vede k válce a vytvoření nového řádu, tak je to dobře vidět v Knize Soudců, kde je to vypsáno pěkně v řadě za sebou, jak lidi vymysleli nějakou blbost, kterou se odklonili od daného řádu, to se projevilo do fyzického světa v podobě nějakého nepřítele, povstal nějaký Soudce, vzal nějaké lidi a zbraně a šel do akce, ve válečném konfliktu vyřešil věci a nastal v zemi nový řád, který fungoval asi dvacet nebo čtyřicet let (před chvílí jsem psal o těch cyklech), než si tohoto řádu (pokoje) lidé přestali vážit a zase něco natropili, čímž vstoupili do nové války, nejprve duchovní (vzpoura proti Bohu), ta se zase projevila ve fyzické rovině nějakým nebezpečím, Bůh povolal dalšího Soudce, ten zase se zbraní v ruce šel řešit věci a nastolil nový řád. A takto to šlo pořád dokola, než toto období skončilo tím, že lidé vymysleli další vzpouru proti Božímu řádu, tedy konkrétně, že se dožadovali krále, jako jej měly okolní národy. Po ustanovení království nutně nastal opět nový řád, jak před tím varoval Prorok Samuel. Jak to šlo dál, sami moc dobře víte…
Kde je Boží řád, tam je pokoj, proto se ve zmíněné Knize Soudců často opakuje věta: „A v zemi nastal pokoj“. Myšleno právě v tu dobu, kdy se ustanovil nový řád.
Teď trochu etymologie: Možná znáte z řečtiny slovo „niké“, což znamená „vítězství“. Mají to na sobě napsáno i nějaké sportovní boty… Toto slovo je příbuzné slovanskému slovu „vznik“, ve kterém můžete to „niké“ spatřit. Tedy koncept: Něco starého se zbourá, zničí, a vznikne něco nového. Tedy ve válce se zničí staré budovy, umřou nějací lidé, přestane fungovat starý měnový systém atd. a po vítězství vznikne něco nového: Nové hranice nového státu, nové peníze, nové zákony, nové mezinárodní smlouvy… Také přijdou noví lidé. V srbštině existuje podoba tohoto slova: „Niklo“, což znamená „vzklíčilo“. Tedy např. zrnka pšenice se zahrabou do země, kde prasknou a umřou, ale z nich vylezou klíčky a vyroste nové obilí (zvítězil nový život). Tedy to staré zaniká, přestává existovat, a začíná něco nového. Stejně jako v té válce, kdy přestanou existovat staré pořádky, a po vítězství začnou fungovat nové, a život se obnovuje.
Tady si všimněte jedné věci: Když říkám, že po vítězství přijde něco nového, tak slovo „nové“ souvisí s latinským „novem“, tedy devět. Podobné je to i v jiných jazycích, např. německy je to neu a neun. Když si nakreslíte námi používanou arabskou číslici 9, tak si ji prohlédněte a uvidíte, že je to znázorněné právě zrníčko pšenice, které prasklo a vyrazil z něho ten klíček. Můžete si nechat naklíčit nějaká zrníčka a prohlédnout si je. Podobně, když to otočíte, je z toho číslice 6, což je vlastně obrázek toho zrníčka, jak už se dere klíček ze země za světlem a začne růst nový klásek. Předtím jste to neviděli, protože to bylo v zemi, ale teď už můžete vidět, jak se zazelená na povrchu nový život. V mnoha jazycích nám slovo „šest“ připomíná slovo „sex“ (six, sechs a další), právě proto, že sex může za nový život. No, a Bůh člověka stvořil v šestý den 8-) Někdy můžeme probrat, co znamenají další čísla 8-)
Takže jako pravidelně se do země zahrabou zrníčka, aby umřela a vyrašil nový život, tak na světě pravidelně dochází k válkám, aby se rozbily staré civilizační modely a vybudovaly se nové. Tak to prostě je. Dějiny lidstva jsou dějiny válek, to vidí každé dítě, co se učí ve škole dějepis.
Tady si to trochu rozebereme: Takže o co jde? Jde o Spásu lidstva, to je cíl (spasení duší): 1. Petrův list 1:9 Dějiny Stvoření jsou dějinami Spásy. Spása se týká národů, které Bůh zamýšlel. Ty vytvořil a spravuje: Skutky Apoštolů 17:26. Tyto národy nezaniknou, ani v nové zemi a v novém nebi, ale budou vedle sebe stát a chválit Boha: Zjevení 7:9,10. Tady na zemi tedy Bůh národy vytvořil, jak to předem zamýšlel, a spravuje je. Národy, jak už bylo řečeno výše, mají různé zájmy, a tak někdy mezi nimi dochází ke střetu, stejně, jako se třeba pohádají sousedi kvůli plotu nebo větvím nějakého stromu, který jim čouhá odvedle do zahrady...
Často je to tak, že když se jeden národ zpronevěří, Bůh sám na něj posílá nějaký jiný národ, aby ho káznil. To vidíme v Bibli na mnoha místech, můžeme si tady něco probrat:
Tak např. Češi brečí, že je v roce 1968 obsadila sovětská vojska. Co o tom říká Bible? Exodus: 34:23,24= „Třikrát v roce se každý z vás, kdo je mužského pohlaví, ukáže před Pánem Hospodinem, Bohem Izraele. Vyženu před tebou pronárody a rozšířím tvé pomezí. Nikdo nebude žádostiv tvé země, když se půjdeš třikrát v roce ukázat před Hospodinem, svým Bohem“. Kolik jsem na různých evangelizacích, když jsme oslovovali lidi na náměstích, potkal takových, kteří o sobě tvrdili: „Já jsem dobrý katolík, jednou do roka chodím do kostela!“ No vidíte, tak když chlapi chodili jednou za rok do kostela, a ne třikrát za rok a kostely byly plné ženských, tak to oni mohou za to, že přijela cizí vojska.
Nebo Židé brečí, že prožili holocaust, co říká Bible? Jeremijáš 15:3,4= „Ztrestám je na čtverý způsob, je výrok Hospodinův: mečem, aby zabíjel, psy, aby vláčeli… Učiním je obrazem hrůzy pro všechny země...“ a Žalm 37:20= „Avšak svévolníci zhynou, nepřátelé Hospodinovi se vytratí jak půvab lučin, vytratí se v dýmu“. No, ty verše z Bible o těch vláčejících psech, o té hrůze mezi všemi lidmi a o lidech mizejících v kouři, to úplně připomíná ty filmy o vyhlazovacích táborech, jak na lidi posílali vojáci psy a pak je spálili v peci a vyletěli komínem… Nic není náhoda. Nechápu ty lidi, co se diví: „Jak to mohl Bůh dopustit?“ Mohl, a ještě předem napsal, že to udělá. Teď mě za to zase někdo napadne, že jsem fašista. Ne: Nejsem, jenom čtu Bibli a beru Jí vážně. Současní křesťané jsou moc pod vlivem humanismu, měli by si sundat růžové brejličky a přečíst si tu Knihu vážně. Ti střízlivější (tak napůl), mi řeknou, že to byl Starý Zákon, kde Jehova tvrdě zasahoval, ještě v době před Milostí. No jo, tak si přečtěte pořádně i Nový Zákon, kde třeba Jan Křtitel mluví o sekeře na kořeni a lopatě v rukou Krista, a co s tím tak asi bude dělat? Vytínat a vyhazovat nepotřebné kořeny, větve a plevy. Samozřejmě my jako Jeho Církev jsme Jeho vinicí, jeho sadem, a On jako Majitel a Pán má právo to vše čistit, vysekat a vypálit nějaký sajrajt. Měli bychom se včas dát do pořádku, ať nás to nestihne, a ne mávat humanistickými hesly, jak je Bůh dobrotivý a všechno nám promíjí… Když budete pozorně číst Nový Zákon, takových míst (varování) tam najdete více, třeba, že Pán vinice zahubí zlé vinaře a dá vinici jiným správcům. Kolikrát se to také stalo, že se nějakému kazateli uprostřed jeho kázání zastavilo srdce a spadl na zem, pak ho vynesli. A musel přijít jiný kazatel... Bůh je zkrátka drsňák. Bohu se nebude nikdo vysmívat. Já vím, lidé to dělají, ale víte, jak se to říká: „Smích? Přejde!“ V první řadě bychom si my křesťané měli udělat pořádek u sebe, začít brát Boha vážně a nedělat si z Něj nějaký automat na splněná přání.
Tak co ještě k těm válkám? Také na nebi probíhá souboj nebeských mocností, a protože nad každým národem je určitá mocnost, pokud se dvě různé bytosti na nebesích střetnou, to se projevuje i na zemi střetem národů, ale o tom ještě postupně budu psát více v kapitole o andělských mocnostech, teď jen opravím jednu svoji chybu: Napsal jsem, že první válka byla v Rajské zahradě a týkala se Adama a Evy. Ve skutečnosti první válka nastala v Nebi, kde se vzbouřil jeden někdo říká Archanděl, někdo, že to to byl Cherub či Serafín, který na svoji stranu strhl další Anděly. Tomu se postavil Archanděl Michael s dalšími Anděly a proběhla bitva. Tím Michael zastavil vzpouru, aby se nerozšířila. Michael je také prvním vojevůdcem (nebeských šiků) v dějinách. Tady vidíme, že skutečně válka probíhá v duchovním světě a na zemi se to prostě nějak projevuje…
Takže si na to vzpomeňte, až zase budete číst v dějepise nebo ve zprávách, že za tuto či tuto válku může Německo, Japonsko, Palestina, Rusko, Amerika… Věci jsou ještě jinak, než jak je vidíme my lidskýma očima.
Tak sledujeme časovou osu národů, jak je Bůh vytvořil, spravuje je a dovede do Nebe: Ďábel nenávidí lidi, nenávidí národy. Chce je zničit. Udělal mnoho pokusů, jak zničit národy. Nejznámější pokusy jsou tyto: Uvolnil nějaké bytosti z duchovního světa, které na zemi se ženami plodily děti. Tím se rodili mutanti, genetická směs tak, aby stvoření bylo pokažené, nebyli by to už lidi v pravém slova smyslu, pro které je připravena Spása, o které se tady bavíme. Bůh vybral ty nepomíchané jedince, kterých bylo jen osm a tamten paskvil utopil ve vodách potopy. Přál si zachovat lidstvo a vytvořit z něj ty národy.
Druhý pokus: Podnítil Nimroda, aby sjednocoval (věznil) lidi, aby neopustili jedno místo, tam mělo stát nějaké město s věží (velín koncentráku) a lidé měli zůstat jednou masou, měli se stejně jmenovat, mít stejnou mentalitu (otrockou) a to vše. První globalistický projekt. Bůh lidem zmátl jazyky (zmátl, od slova změť, už jsem dnes naznačil, jak je to vše mezi lidskými skupinami propletené, provázané, tedy to je ta změť, zkrátka pořádná míchanice, kterou se pokusíme malinko rozplést). Řecky se změť řekne: Chaos. Tehdy se lidé sdružili podle jazyků, kdo s kým si rozuměl, s tím odešel, kam, to také za chvíli napíši. S kým si nerozuměl, s tím se nesdružoval.
Takže jak jsem psal výše o těch skupinách, které se sjednotily kolem včel, ryb, nebo kolem květin, tak tady vidíme, že národy vznikly tak, že se sdružovaly podle jazyka. Genetiku ještě měli hodně blízkou, ta se rozdělila až časem. Stejně tak jídlo, oblečení, životní styl, způsob obživy atd., to bylo v tu dobu ještě stejné, teprve časem si národy vytvořily svébytnou kulturu, jak jsem to předeslal již na začátku.
Protože rozdělení bylo podle jazyků, podle toho se i národy nazývají, např. řecky je to „etnos“, tedy v překladu skupina lidí jednoho jazyka, původu, sounáležitosti… V ruštině se pro pohanské národy, tedy ne hebrejského (později křesťanského) původu, používá název „jazyčnici“. Mnohé národy samy sebe, nebo své jazyky, nazývají právě podle té sounáležitosti, např. od slova „svoje“, „sví“, je název Švédska a švédštiny. Ale toto označení má hodně národů, i když nám to zní jinak, protože jazyk je vzdálenější, ale v místním jazyce ten název označuje také to sví, svoji, my, náš, naši atd. Např. Jazyk Chetitů se jmenoval „naši“ a znamená to prostě náš, tedy náš jazyk, mluvíme po našemu… A naopak, různé národy nazývali ty skupiny, se kterými si nerozuměli, tak např. Barbaři, tedy bar-bar, něco jako blá-blá, že mluví něco a není jim rozumět, blábolí. My jsme zase vymysleli pro naše sousedy název „Němci“, jako že sice mluví, ale kdo ví co a výsledek je stejný, jako kdyby byli němí… Základní rozdělení tedy bylo a je v jazyce.
Další pokusy ďábla o zničení národů byly: Buď je úplně vyhladit (genocida), nebo kulturně předělat, např. u nás probíhala germanizace a na Slovensku maďarizace, ale dělo se to i jinde ve světě, třeba ve Španělsku s baskičtinou, a děje se to i dnes, nejvíce asi na Ukrajině, kde žije 132 národnostních skupin a ve městech jsem tam viděl veřejná oznámení, ať všichni mluví pouze ukrajinsky. Teď nemám na mysli jazykový zákon, ten upravoval používání jazyka na úřadech, ani nemám na mysli diskriminaci ruštiny ve veřejném prostoru, ale mluvím o diskriminaci všech jazyků a o zásahu do soukromí. Např. když jsme tam byli na výletě, tak zatkli v obchodě mého kolegu ze Slovenska, protože se s manželkou bavil maďarsky (přičemž v sousedním okrese žijí Maďaři, tak tu mohli být třeba na nákupech, ne?). Dohodli se tedy, že raději budou mluvit slovensky, že je to bližší ukrajinštině. Tak je zatkli v druhém obchodě… Ale přece Slovensko je sousední stát a také si sem mohli lidé odtud zajet na nákupy, ne? K nám také jezdí nakupovat lidé ze sousedních zemí, třeba z Rakouska, a nikdo jim nezakazuje tady mluvit německy...
Bůh je Bohem národů, tedy i Jeho Církev měla být (lépe řečeno: Církve měly být) národní. To vidíme i v Knize Skutků, že Duch Svatý dal Apoštolům dar jazyků, Ti pak kázali Evangelium různým národům v jejich jazyce. Později to chtěla zlikvidovat katolická církev, že bohoslužby, Bible a to vše bude jen v jednom jazyce, navíc ještě v mrtvém (latina), aby tomu nikdo nerozuměl... Však víme z naší historie, že u nás Jezuité pátrali po českých knihách a pálili je v ohni…
Co současná doba? Za našich dní probíhá globalizace, tedy snaha zase všechno smíchat a zrušit národy, udělat to tak, jako tomu bylo v době babylónské věže. To se děje několikero způsoby:
Prosazuje se angličtina jako hlavní dorozumívací jazyk, ale tak silným způsobem, že např. už i naše mládež, která prochází výukou tohoto jazyka snad už od školky, se začíná mezi sebou bavit anglicky, já to vidím na hřišti mezi dětmi, ale třeba jsem byl u kamaráda, kde jsem zažil: Jeho dcera chtěla skleničku na limonádu a nemohla si vzpomenout, jak se to řekne česky. Anglické nápisy jsou všude na veřejnosti, já cokoliv kupuji dětem, jako trička, plenky, hračky, tak má na sobě anglické nápisy… Když jsem v nějaké slovanské zemi, a dají se se mnou místní mladí lidé do řeči, trvají na angličtině, i když jim říkám, že jim budu rozumět a oni mně také. Třeba já beru často stopaře z Polska, ti na mne pořád mluví anglicky, já jim říkám, ať mluví polsky, že rozumím. Nedávno jsem na tůře ve slovenských horách potkal nějakou dívku, která se ptala na cestu, začala na mne anglicky, já se jí zeptal odkud je, prý z Německa. Tak jsem jí odpověděl německy a byla v šoku. No co, snad jsou Němci naši sousedé a jakž takž se s nimi dokážeme domluvit, ne? Během svých snah povzbudit ostatní křesťany k misii, když jsem ještě jezdil po církvích a mluvil jsem o příležitosti kázat Evangelium národům v jejich městě, bez nutnosti někam vycestovat, tak mi mnohde řekli, že to už zkusili mezi Vietnamci, ale mluvili na ně anglicky a oni nerozuměli, tak toho nechali. Snad tu žijí už kolik let a domluví se česky, ne? Ale poameričtěné křesťany to holt nenapadlo.
Není to jen anglický jazyk, ale šíření americké kultury: Já si pamatuji za socialismu, že v televizi a v kinech běžely filmy z celého světa, po revoluci to byla snad jen americká produkce, třeba jsme se podívali na program kina a na každý den tam stálo: Americký film. Stejně rádio: Za socialismu vedle českých a slovenských písniček hráli italské, francouzské (i ty anglické), rozhodně tedy ne ruské, dnes když zapnu rádio, tak je to samá angličtina a občas něco česky nebo slovensky, další jazyky vymizely z vysílání.
Dále se globalizace šíří tím, že se dováží jídlo sem a tam, ze všech možných zemí do dalších zemí, takže lidé přestávají jíst národní jídlo, to tradiční, nebo to, co vyrostlo z jejich země (o jídle bude zvlášť článek). Jak se říká: „Jsme to, co jíme“ a my jíme jídlo z celého světa, to nám musí pěkně pomíchat mozek! Všechno spěje k tomu, abychom uvěřili, že jsme jacísi světoobčané, ale rozhodně ne Češi.
Nejsou to jen potraviny, ale všelijaké výrobky, na kterých je často nápis Made in EU, a Vy nevíte, jestli je to ze Španělska nebo ze Slovenska, nebo třeba z Číny a jen tam tu cedulku přilepili… Pak tu jsou různé tzv. „nadnárodní“ firmy, to se týká zejména farmacie, kdy už vůbec nevíte, kdo stál za výzkumem a vývojem léčiv a kdo a co do nás vlastně cpe.
Zmínil jsem EU: Ta hraje také svojí roli v globalizaci, všimněte si, kolik EU zákonů je nadřazeno nad těmi národními, státními zákony, a chtějí toho zavést ještě více… Až z nás budou pořádní Evropané, tak ten spolek rozpustí a ocitneme se v nějakém ještě větším politickém celku...
Pak tu máme řízenou migraci, kdy se k nám dováží ze zahraničí pracovní síla, potom uměle vyvolané války, aby z dotčených zemí utekli uprchlíci a šli k nám. Potom se globalisté spoléhají na to, že si mladí lidé najdou partnera z těchto migrantů a v příští generaci se už narodí děti, které nebudou mít národní cítění země, kde se narodily, protože už budou mix a nějaký jiný mix zase bude sedět vedle nich ve školní lavici. Nebudou ani znát naši zemi, nebude je to zajímat, ani zeměpis, ani dějepis, nebudou mít k ní vztah a už vůbec jí nepůjdou bránit, kdyby něco...
Potom školství je prosáklé multi-kulti výchovou, ale i zábavní programy, kde musí ve filmech, v hudebních klipech atd. vystupovat vedle bělochů černoši a Asiaté… Pro případ, že by někdo nesledoval zábavu, tak je to na každé výloze v obchodním centru, prohlédněte si je: Reklamy na svetry, na šminky, všude je skupina usmívajících se mladých lidí, musí tam být alespoň tři: Někdo bílý, někdo černý a někdo žlutý. Já kupuji dětem hračky a plenky, vždy na obalu je bílá máma, jak přebaluje černé dítě, nebo arabské dítě, jak si hraje s kostkami s bílým dítětem… Zkrátka je to pokyn pro lidi, aby se míchali. Na Západě je to ještě horší, tam si stěžují lidé, že dostali výpověď v práci, aby místo nich mohl být zaměstnán třeba černoch, nebo žena (nebo homosexuál), i když mají nižší kvalifikaci, ale firmy musí plnit nějaké kvóty.
Do toho všeho nám ty nadnárodní společnosti nacpali nějaké chemikálie do jídla, pitné vody a léků, aby stará populace přestala být plodná (dnes je s tím skutečně velký problém) a byla jistota, že děti tady budou plodit zejména ti migranti, kteří jsou ještě zdraví…
Nejde jen o chemii, všimněte si, jak po roce 89 u nás vzrostla móda hubených ženských, všechny ty časopisy o dietách, o cvičení… Také v tu dobu se značně rozšířily do té doby neznámé nemoci, jako anorexie a bulimie. No, hubené (podvyživené) ženské mají největší problém počít nebo donosit dítě…
Pak je tu tlak na vzdělání, propaganda hlásá, že za socialismu nemohl každý studovat (ano, na vysoké školy byla kvóta asi 10 procent zájemců z každého ročníku). Dnes chce každý titul a ne vyučit se v oboru. Takže za jedno chybí dělníci a vozí se sem ze zahraničí, za druhé statistika mluví jasně: Čím větší vzdělání mají lidé, tím méně mají dětí.
Pokud by se tento projekt globalizace podařil, všichni se smíchají a přestane tu být důvod pro udržování národních států, ty se zruší a vše se sjednotí do jakéhosi superstátu, jehož občané budou kosmopolité. Se státy se zruší i jednotlivé vlády a pak se zvolí jeden celosvětový prezident, a kdo to asi bude, to je nám snad jasné.
Toto celé je další válka proti Bohu a jeho plánu s národy, zároveň je to válka proti křesťanství a proti Církvi, protože noví světoobčané také budou pochopitelně muset mít nové náboženství. Tato válka už také probíhá, všimněte si dvou věcí:
Každých deset let u nás probíhá sčítání obyvatel, které bylo vždy dobrovolné. To poslední, v roce 2020, bylo už povinné a stát posílal nějaké koordinátory do domů, aby to kontrolovali, vybírali tiskopisy a tlačili na lidi, kteří to ještě nevyplnili a neodevzdali. A to prosím v době covidu, kdy se neměli lidé navštěvovat a chodit k někomu domů. Tak takový koordinátor prolezl x domácností za den… V tomto sčítání lidu samozřejmě lidé vyplňovali svojí náboženskou příslušnost, takže někde někdo si dělá naše seznamy. Což nedává jiný smysl, než že si nás někdo eviduje, protože došlo k oddělení státu od církví, které už nebudou státem placeny, tak ten stát už nemusí zajímat, kolik která církev má členů.
Druhý ukazatel, že se něco chystá: Kdysi probíhala v církvích diskuze, jestli si natáčet bohoslužby na kameru, nebo ne. Jedni byli proti tomu, že prý si lidé doma zapnou on-line bohoslužbu a přestanou chodit do církví. Druzí uváděli argument, že takto si to budou moct pustit lidé, kteří jsou nemocní a nemohou přijít do kostela… V době covidu stát (ve skutečnosti to nebyl stát, ta nařízení byla celosvětová) zakázal scházet se na jednom místě více jak šest lidí, což se týkalo i kostelů, kam tak mohl jen kazatel, zvukař, kameraman a nějací chváliči. Konec diskuse o kamerách a on-line bohoslužbách, najednou si to namontovaly všechny církve a vysílali své bohoslužby pro lidi, kteří nesměli přijít. Samozřejmě si na to zvykli a po zrušení zákazů už jich tolik do církví nechodí, dále se dívají doma na obrazovce na přenos bohoslužby. Ale co je horší: Někde někdo v nějaké centrále má najednou přístup do všech církví, a ještě od toho má záznamy: Kdy kde kdo co řekl, jak na to lidé reagovali, hlavně, zda to bylo poplatné nové doktríně, a jestli se někdo „necuká“, tedy zjišťují, které církve budou loajální režimu a které jsou ochotné slevit z biblických principů. Dále pak měří, kdo se přihlašuje na odběr kterých bohoslužeb, případně, jaké k tomu poslal komentáře, lajky apod. Počítejte, že toto vše jednou bude použito proti nám. Vzpomeňte si, jak Gestapo mělo k dispozici hotové seznamy Židů a komunistů, podle kterých je potom zatýkalo. My jsme skupinou, která bude příště na řadě.
Když mluvím o novém náboženství pro nového světoobčana bez národní příslušnosti, tak Vám řeknu, co jsem zažil v Makedonii: Byli jsme tu s týmem na misii a přišli jsme k uprchlickému táboru. Bavil jsem se na vrátnici se strážným a ptal se ho, jaké jsou podmínky pro vstup dovnitř? Řekl mi, že jestli tam chci vnést Evangelia, tak je zákaz vstupu, protože tábor financují instituce z EU a ty to zakazují, Pokud bych ale měl na rozdávání nějaký set, nějaký balíček, který bude obsahovat spolu s Evangeliem Korán, budhistickou a hinduistickou literaturu, tak můžeme dovnitř. Nové náboženství má být mix všeho, stejně jako nová národnost nové říše má být mixem všeho…
V poslední době se objevila proroctví, a nějaké knihy, které tvrdí, že náboženstvím antikrista bude Islám, který bude vládnout světu. Zapomeňte na to, nebude to žádné tradiční náboženství, bude to úplně nová věc, nějaký synkretismus: Nový světový řád=nové lidstvo=nové náboženství. Ale těch novinek má přijít více: Nová pohlaví, nový model rodiny, nové potraviny, nějaké geneticky modifikované. I samo lidstvo má být geneticky modifikováno, lidé si budou muset do sebe píchat nějaké injekce, montovat si něco do těla apod.
Ještě k tomu novému náboženství: Protože náboženství je opium lidstva, jak napsal Karel Marx (ve skutečnosti on není autorem tohoto tvrzení, jen tento výrok proslavil, ale v té době se tak běžně mluvilo, že v těžkých životních podmínkách jedni jdou do hospody omámit se alkoholem, a druzí do kostela omámit se náboženstvím), tak to bude nějaký (extatický?) kult, ve kterém budou lidé pociťovat nějakou zvláštní slast, proto také do toho polezou a bude se jim v tom líbit. Bude to náhražka za slast v Duchu Svatém, tedy ve skutečnosti půjde o rouhání Duchu Svatému (Matouš 12:31). Jestli půjde o drogy, už obsažené v těch geneticky upravených rostlinách, nebo těm novým lidem bude jejich čip v těle stimulovat něco v mozku? O tom, že jde zaměnit slast Ducha Svatého za jinou slast, o tom se píše v Bibli: „Opíjejte se! Ne však vínem, ale Duchem Svatým“: Efezským 5:18,19. O tom, že v té poslední době lidé vymění Boha za nějakou slast (rozkoš), se píše tady: 2. Timoteovi 3:1-4
Ještě k té otázce, jestli náboženství je opium lidstva, nebo není: Samozřejmě, že je, a já jen doufám, že Vy nežijete náboženství, ale vztah s živým Kristem! 8-)
Takže nyní probíhá snaha o obnovení babylónského pořádku. Však se zajeďte podívat do Bruselu na ty budovy institucí EU: Jedna z nich je přímo postavena jako kopie babylónské věže podle jednoho slavného obrazu, jsou tu sochy řeckých mytologických bytostí, které jsou ve skutečnosti obrazem dávných mutantů, o kterých jsme si tu už dnes psali, jak se míchaly nějaké nebeské mocnosti s ženami a na zemi se rodily zrůdy. Řecká mytologie je celkem dobře popsala, všelijaké ty polobohy, titány, Kyklopy, Kentaura, Mínotaura, Medůzu, Harpyje, Herkula a další...
Pokud si někdo myslí, že se mnou lomcují nějaké fantazie, tak si znovu přečtěte knihu Zjevení, kde je jasně vidět, jaký se chystá boj proti křesťanům a co se chystá. Jsou tu i zmínky o tom novém Babylóně. Je tady výzva, aby praví věřící vyšli z toho Babylóna, aby jej opustili. To by znamenalo, že Bůh zachová nějaké teritorium, kam bude možné odejít?! A teď se Vám to nebude líbit: Já jsem to prorokoval před 13-ti lety, když jsem to tehdy vyslovil, tak jsem všechny kolem sebe vyděsil. Ale když to zkoumám dnes, více a více je to jasné: Ta země, kam bude možné uniknout, bude Rusko. Dnes už to neprorokuji já sám, ale podobných prohlášení jsem zaznamenal z vícero stran.
Další věc, která se Vám nebude líbit, nebo která Vám bude znít hodně divně: Pokud se toto stane, že povstane babylónská mocnost v čele s nějakým univerzálním vůdcem a zmizí staré pořádky, starý model rodiny, stará náboženství, staré státy, a zmizí tedy i jednotlivé národy a vše se rozplyne do nějakého nového lidstva, víte, co také zmizí? No ty války: Už jsem napsal, že ty pramení z nějakých sousedských sporů, z různých národnostních zájmů. Pokud nebudou národy, nebudou války.
A to bude pravá katastrofa! Dokud slyšíte o válkách, jsme v klidu: Zatím ještě věci jdou podle Božího plánu. Až bude vyhlášen celosvětový mír, to bude znamení, že pravá katastrofa je na obzoru a už raději můžeme balit ty kufry a stěhovat se. Tady si to přečtěte: 1. Tesalonickým 5:1-6= „Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou. Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě. Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví“.
Takže světští lidé (a i světsky myslící křesťané) budou mít radost z tohoto „světového míru“ a usnou na vavřínech, nerozpoznají tu blížící se pohromu. My máme být, jak jsme četli v tom verši, střízliví, tedy rozeznat správně podstatu tohoto sdělení, tohoto prohlášení.
Kdy tedy nastane ten pravý Mír, ne tento falešný? Kdy nastane úplný pokoj, tedy ten definitivní nový řád? V Bibli je napsáno, že až na konci věků si Kristus položí zbývající nepřátele pod nohy. Válka je ve skutečnosti duchovní, ty války, které známe z historie, nebo o nich dnes čteme ve zprávách, tak jsou jen projevem duchovní války do fyzického světa. Až nastane obnovení pořádku na nebesích, kde probíhá skutečná válka, tak nastane i mezi lidmi, ale to bude až v novém světě. Tady nečekejte nic moc dobrého…
Takže dnes jsme si tu probrali válku a mír. Jako bylo v minulosti hodně všelijakých válek, tak také bylo hodně různých „mírů“, my si z dějepisu pamatujeme např. ten Vestfálský, Versailleský, Brest-litevský a podobné… Na ten pravý Mír teprve čekáme. Ten nastane, až přijde na zem Vládce Pokoje, tedy až dojde k druhému příchodu Ježíše Krista na zem. Ten podle svých slov přijde, až bude Evangelium kázáno všem národům: Matouš 24:14 a Marek 13:3-10Logicky: Konec nemůže nastat dříve, než budou věřící ze všech národů, aby v Nebi byla plnost, aby stavba Církve byla kompletní, aby nic nechybělo. Jen malá poznámka: Pojem „Církev“, tedy Ecclesianeznamená pouze „shromážděný lid“ ve smyslu našich sborů a církviček, ale také „shromážděný lid v budoucím věku“. Zatím se tedy Tělo Kristovo tvoří, ještě není úplně hotové.Jde o to, že my se na to díváme našima očima, jako teď a tady, ale Bůh se dívá na věc z jiné perspektivy, tedy vidí to, co bude. Podobně Jeho Jméno Jahve se překládá jako „Jsem Který sem“, ale existuje i překlad: „Budu, Který budu“.
Tak zpět k tomu pravému Míru: Co my křesťané můžeme dělat pro pravý a skutečný mír? Není to dělat sbírky na zbraně a modlit se, aby chcípl Putin, jak si to někteří myslí, ani po sobotách ve sborech vyrábět svíčky pro nějaké odstřelovače, kteří se dívají v nějakém bunkru okénkem a vyhlíží, koho tak nejlépe zastřelit, a na těch svíčkách si mezitím ohřejí konzervu rizota. Je to zvěstovat Evangelium národům! Aby se naplnil počet pohanů, aby Bohem zamýšlená Církev byla kompletní.
Já nechápu, proč křesťané mají všelijaké možné projekty, dělají tohleto a támhleto, ale na tu misii jich jde mizivý počet, misijní projekty jsou v církvích spíše trpěné, než podporované a propagované… Bude to tím, že vedení těch církví se neřídí Biblí, ale následuje svět 8-( Narážím na to již 20 let, co sám dělám misii a nezlepšilo se to (spíše zhoršilo). Např. letos jsem byl na nějaké konferenci, kde mezi ostatními řečníky byli i tři misionáři a dokonce tu měli nějaké prezentace. Teprve až jsem je poslouchal, pochopil jsem, proč měli dovoleno tu vystupovat: Oni jsou v současné době neaktivní, jejich povídání bylo o nějakých uplynulých letech, kdy něco dělali. Nyní nevybírají peníze ani neskládají týmy, tedy je jistota, že nestrhnou s sebou další lidi dělat něco konkrétního. Proto mohli mluvit: Pořadatel vypadal hezky, jako že přeje misii a má ji zde zahrnutu ve svém programu, ale zároveň neriskuje, že lidi dají peněžitý dar misionáři, ale dostane je on. A také mu neodvedou lidi na misii, ale ti budou nadále dělat ty aktivity, u kterých je pořadatel chce mít.
Takže pravý Mír nastane, až na zem znovu přijde Pán, Kristus. Proto Církev volá, jak čteme v Bibli: Maranatha! Pane přijď! No jo, kolikrát jsem to zažil, že to křesťané vykřikovali na svých shromážděních, nebo to zpívali v nějakých písních, ale nějaký křik nikomu nepomůže, ani nepřiláká Ježíše, že by se už rozhodl přijít. Pravé „Maranatha“ je: Kázat Evangelium národům! To jediné může uspíšit příchod Krista na zem. Takže: Práce, a ne emoce nebo nějaké řvaní, či popěvky. Tak co, rozhodnete se už spolu s celým tvorstvem pracovat k porodu? Římanům 8:22Nebo chcete pořád jen nějaké konference, večery chval, a takové ty příležitosti, kde se budete „duchovně vznášet“? Jo, jako můžete tam zajít, nic proti, ale: Napřed práce, potom zábava. Až uděláme to, co jsme povinni, můžeme se jít někde pobavit. Schválně nepíši „naplnit“, jak to hodně lidí říká, že se tam jdou naplnit, protože pokud budete dělat misii, zaručuji Vám, že během ní prožijete to naplnění.
Takže zatím, než budou zevangelizované (nebo zunifikované do babylónského systému) všechny národy, tak budou probíhat války, ještě si to shrneme:
Dějiny celého Stvoření se nazývají dějinami Spásy. Spása se týká národů, Bůh zamýšlel národy nejen tady na zemi, ale i na Věčnosti. Dějiny Spásy jsou tedy i dějinami národů. Ty spolu válčí. Takže definice: Dějiny Spásy jsou dějinami válek.
Příčiny válek jsou v duchovní rovině, v porušení Božího řádu, ve vzpouře mocností proti Bohu a v následném pádu člověka, kterým došlo k porušení celého Stvoření.
Proto válka se projevuje v celém tomto Stvoření: Probíhá bojčlověkas přírodou, třeba s plevelem, s mandelinkou, nebo s krtkem na zahrádce, probíhá boj s nemocemi, s nepřízní počasí… Boj probíhá i v přírodě, např. vidíte, jak pes honí kočku, ta mu uteče, pak se ten pas popere s jiným psem, aby potom se ta zachráněná kočka poprala s jinou kočkou… Nebo to spíš byli kocouři, kteří bojovali o kočku. Stejně tak lidé: Dva muži bojují o přízeň jedné ženy, dvě ženy bojují o přízeň jednoho muže, aby pak ti, co vyhráli, se vzali aby po zbytek života bojovali mezi sebou (třeba v noci o polštář, nebo o to, jestli se má zavřít okno, že v bytě je zima, nebo naopak otevřít okno, že je v bytě horko 8-) Mezitím ale měli děti a teď bojují s nimi (aby si zavázaly tkaničku, aby snědly oběd, aby si udělaly domácí úkoly, aby šly spát), pak se to otočí a děti v pubertě bojují proti rodičům, ale ještě jim zbývá čas bojovat mezi sebou s ostatními sourozenci 8-) Třeba o nějakou hračku, o koloběžku, nebo o přístup k počítači.
Ženy, pokud zrovna nebojují o muže nebo s mužem, tak bojují proti chlupům na nohou, proti vráskám, proti celulitidě...Muži téžbojují zároveň jak se ženami (nebo před nimi alespoň utíkají, třeba na ryby 8-), tak mezi sebou o ženu, např. syn s otcem o maminku, kdo k ní večer půjde do postýlky na uspávání8-)
V socialismu běžel boj o lepší zítřky a světlou budoucnost, v kapitalismu běží konkurenční boj výrobců a prodejců o zákazníka, boj pojišťoven, telefonních operátorů, prodejců energií o své předplatitele apod. Proto tu máme nekalou soutěž, lživou reklamu a klamání spotřebitele.
Válka je zkrátka všude. Zajímavý je např. boj zdravého rozumu s lidskou blbostí 8-) Pak tady máme boj s větrnými mlýny, žabomyší války a další…
Nesmíme zapomínat na třídní boj, jehož podstatou je, že spolu soupeří společenské třídy o výrobní prostředky, určování výroby a odbytu zboží, tedy např. v době buržoazní revoluce bojovali feudalisté s nově se objevivšími počínajícími kapitalisty o to, jestli lidé budou v nevolnickém postavení pěstovat zemědělské plodiny, nebo ve „svobodném“postavení budou pěstovat průmyslové plodiny, z toho něco vyrábět a pak to prodávat a bohatnout tak...Třídním bojem bylo také třeba Spartakovo povstání otroků, kteří se chtěli vymanit ze svého postavení...
Ještě tu máme národněosvobozenecký boj, když se nějaká skupina chce emancipovat a druhá jí v tom brání, třeba nějaká země chtěla přestat být v koloniálním postavení a chtěla získat samostatnost...
Boj je v člověku tak zakořeněn, že kdo žádný nemá, nebo se vyhýbá tomu boji, který by správně měl vést, tak si nějaký ten boj vymyslí, zpravidla nějakou blbost, třeba boj za práva menšin, ale napřed musí vymyslet nějakou tu menšinu, aby měl za koho bojovat. Hlavně proto, že ty menšiny, které existují, tak už mají svá práva.
Pak tady máme rádoby hrdiny, kteří mají také svojí potřebu bojovat, např. nedávno jeden křesťanský vedoucí prohlásil, že se musí v církvích bojovat proti duchu komunismu (který tady ale už není pár desítek let). Na to mu jeden bratr napsal dopis, ve kterém se ho (celkem správně) ptá, proč chce kopat do mrtvého psa? No proč asi: Protože kopat do mrtvoly je snadné, ne? To se to bojuje! Ne jako třeba s hříchem, pověrami, falešnou teologií…
Ti, co vedou tyto zbytečné boje, těm se asi dobře daří, protože nemusí svádět boj o obživu a mají čas na blbosti.
Tak dále: Na světě také probíhá boj mezi náboženstvími, o tom ještě dnes něco budu psát. Zatím Vám prozradím, který boj je nejhorší: Boj sám se sebou. Např. si člověk musí vybrat ze dvou dobrých nabídek jen jednu (k salátu kapra, nebo řízek? 8-), nebo ho něco „táhne“ na dvě strany, třeba na jakou školu se přihlásit, oženit se z lásky, nebo pro peníze… Někdo bojuje se strachem, někdo s leností, s pohodlností, další s obezitou, s chutí na sladké, někdo zase bojuje s alkoholem… Někdo třeba každé ráno svádí boj sám se sebou, když mu zazvoní budík 8-) Je to boj proti lidské, padlé přirozenosti, která je v nás, boj s vlastními touhami, vášněmi, sklony, povahovými vlastnostmi… Tento boj člověka sám se sebou se popisuje v Bibli: Římanům 7:15-24. V Přísloví 16:32 čteme, že kdo zvítězil nad sebou, je nad dobyvatele města. To, že budeme muset projít nějaké boje, čteme tady: 1. Timoteovi 6:12 a tady: Zjevení 3:21 (ale těch veršů bychom samozřejmě našli více).
Takže všudypřítomná válka a boje, jak kolem nás, tak uvnitř nás samých… Zkrátka: Život je boj. To teď pusťme, nebudeme tady přece řešit, že se dvě sestřičky poperou o panenku, nebo malí bráškové o autíčko, nebo že se soudí příbuzní o majetek, ale zaměříme se na ty vážnější konflikty: Národnostní a náboženské.
Když zkoumám věci, tak vidím tři důvody pro vznik války: 1. Duchovní válka, která se promítla do naší reality, tedy střetly se nebeské mocnosti a to se projevilo i na zemi nějakým ozbrojeným konfliktem. 2. Národy či státy, které spolu sousedí, mají nějaký spor, který nedokáží vyřešit, dohodnout se, tak spolu válčí. 3. Imperiální války.
Ty posledně jmenované jsme dnes ještě nerozebírali, tak se na to mrkneme: Asi chápeme, že v minulosti měly spolu konflikty třeba Rakousko a Prusko, tak svedly nějaké války, nebo Rakousko a Itálie, tak mezi nimi probíhaly boje, Německo s Francií atp. My jako Československo jsme měli válku s Maďarskem a s Polskem. No to nám je jasné: Sousedé se občas nepohodnou. Ale jak byste vysvětlili, že se třeba vylodí Američané a Australané ve Vietnamu, se kterým nemají hranici a nijak si vzájemně nepřekáží?
Tak jasně, že nejsme úplně blbí a nežereme ty řeči o boji proti šíření komunismu, o nějakém vydobytí svobody pro domorodé obyvatelstvo, o šíření demokracie a svobody ve světě, a je nám jasné, že za tím vším jsou jiné zájmy. Však sami Američané přece hlásají „Právo národů na sebeurčení“, tak mohli nechat Vietnamce, aby si sami určili to, kam budou směřovat? A jestli tam probíhala občanská válka, tak si to také mohli vyřešit mezi sebou, proč tam posílat vojenskou intervenci? Jak se říká: „Nehas, co Tě nepálí!“ Jenže také platí: „Když se dva perou, třetí se směje“, takže pokud ve Vietnamu mezi sebou bojovaly dvě skupiny, proč se nestat tou třetí stranou a vydělat si na tom, že?
Takže to je to, co napadne většinu lidí: Že jde o peníze, tedy o to získat přístup k nějakým surovinám. Konkrétně v tom Vietnamu šlo hlavně o získání kontroly nad tzv. Zlatým trojúhelníkem, tedy oblastí, kde se pěstuje mák na výrobu heroinu. Tento trojúhelník je sice v sousedních zemích, ale právě v nich měli organizátoři základny a letiště, odkud létaly letadla s vojáky a technikou sem a se zbožím zpátky.
Podobně v jiných imperiálních válkách se jednalo o zlato, stříbro, drahokamy, indigo, otroky, apod., ale i o přístavy, odkud se dalo vyvážet a dovážet různé zboží, takže třeba Angličané sebrali Holaňďanům Nový Amsterdam (a přejmenovali jej na New York), nebo Mexičanům San Francisco.
Takže ano, na první pohled jde o peníze, o zdroje, dopravní trasy a dopravní uzly, ale za tím stojí ještě něco jiného, k tomu se dostaneme. Nám se všelijaké ty konflikty představují jako národnostní, územní, náboženské, ideologické, či jaké ještě, ale když si zpětně uděláte rozbor podstaty těchto konfliktů, tak vychází najevo, že to byly spíše zájmy finanční, a stály za tím vším nějaké bankovní domy, průmyslové a dopravní firmy. Ve skutečnosti tedy za vším stály obchodní zájmy. Tady si to dejte do souvislosti se satanem, pro kterého je v Bibli opis v knize Ezechiel, kde se jeho pád z andělského postavení popisuje slovy „ Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil“. Přečtěte si Ezechiela 27. a 28. kapitolu...
Tak např. nebylo to tak, že Japonsko plánovalo napadnout USA, to prostě jen chtělo více svých lodí na mořích a obchodovat, ale nějaký mezinárodní námořní spolek jim určil kvótu, kolik mohou mít lodí, a jestli prý jich budou mít více, tak jim je potopí. No a protože Japonsko nemá své vlastní zdroje surovin, potřebovali ten námořní obchod, tak stejně postavili ty lodě, akorát je vyzbrojili a pak začali potápět ty americké lodě. A nám se to představuje jako boj fašismu proti demokracii, nebo obráceně. Ve 2. světové válce šlo o to, že Angličané měli problém s lodní dopravou po mořích, tak chtěli rukama Němců dobýt Rusko a přes něj si postavit železnici do Bagdádu. Stejně tak dnešní konflikt na Ukrajině není o nějakých národnostech či územích, jak se nám předkládá, ale jde o to, jestli se bude uhlí těžit na Donbasu a nakládat v Mariupolu na lodě a odtud vyvážet, nebo se bude těžit v USA a v Mariupolu ho naopak z lodí vykládat, a o to, jestli si my koupíme plyn z Ruska přes nějaké trubky v zemi, nebo z Ameriky ho koupíme přivezený na lodích… Je to prostě o tom obchodu, jen se to vše zabalí do nějakých řečiček o národnosti, vlastenectví, o území, o demokracii atp.
Podobně jako tomu bylo u nás v Československu: Myslíte si, že v roce 1989 šlo během státního převratu o boj za svobodu a demokracii a o to, kolik politických stran bude ve vládě? Blbost: Byl to boj o to, kdo nám bude prodávat šampóny, zubní pastu, textil, rajčata a papriky, cigarety, telefonní služby a to vše… Však si vzpomeňte, co se po převratu stalo v první řadě? Objevila se v televizi reklama na prací prášek ze zahraničí 8-) V zájmu obchodu je také to zboží nekvalitní, aby se porouchalo nebo rozpadlo a lidé si tak museli koupit nové: Za socialismu jsme měli před domem dvě popelnice a stačily, teď jich tam máme osm a nestačí. Pro normální lidi se nic nezměnilo: Ráno vstávají a jdou do práce, na víkend jedou na chalupu, v teplákách běhají v parku, bruslí na ledě, do kostela mohou jít stejně, jako mohli předtím… Je tu pořád přítomnost cizích vojsk, musíme se pořád učit cizí jazyk „Velkého bratra“… Zboží stojí plus mínus pořád stejně, jestli teď mají lidé desetkrát větší plat, ale zaplatí desetkrát více za životní náklady, tak v tom není také žádný rozdíl… Silnice jsou pořád roztřískané, vlaky mají pořád zpoždění… Takové to, že se postavily dálnice, zavedl internet a přišly mobily, to by stejně přišlo, to není zásluhou změny režimu, ale prostě uběhlo 37 let, za tu dobu by se také postavily ty dálnice a rozšířil by se internet a mobily. Jediné, co se ve skutečnosti změnilo, jsou cedulky na zboží, že už tam není „Made in Czechoslovakia“, ale „Made in…“ Akorát se možná více chlastá: Kolikrát jsem slyšel propagandu, která tvrdila, že za socialismu lidé neměli jak využít volný čas (jasně, na co byly všechny ty stadiony, bazény apod.), tak pili přes míru alkohol… Teď jsem mrkl na statistiky: Česko nepřetržitě drží světový rekord ve spotřebě piva na osobu už 32 let, od roku 1993. Takže až po revoluci, ne před ní. No asi fakt fungují ty reklamy: Za socialismu nesměly být reklamy na alkohol a cigarety, v té nové době jich je až až... Kdo by chtěl vést spor, jestli se pilo více před revolucí, nebo po ní, tak to řeknu jinak: Po ní se více fetuje a hraje hazard, to je bez diskuze. Jo, ještě co se změnilo: Že prý lidé mohou cestovat. No tak fajn: Kolik lidí si přivezlo z cest nějakou asijskou žloutenku, záhadnou nemoc, parazita v těle, nebo se tam někde rovnou otrávili jídlem. Zase sáhnu po statistikách: Ročně se 400 Čechů nevrátí z dovolené. Pěkně děkuju.
Těchto lží o boji za svobodu je všude spousta, např. jsem četl o válce Severu proti Jihu v USA, že prý šlo o osvobození černých otroků. Blbost: Na severu se rozjížděl průmysl a chyběla pracovní síla, takže ji chtěli ukrást jižním zemědělcům. Šlo o to, jestli budou černoši pracovat za mrzký peníz ve špatných podmínkách na poli, nebo jestli budou pracovat za mrzký peníz ve špatných podmínkách v továrnách...
Takže se vraťme k tématu: Příčina bojů a válek není nějaká svoboda, demokracie, národní zájem, ale peníze. Skutečně: Pokud budete pátrat, zjistíte, že vlastně ty války ve skutečnosti vedou proti sobě různé firmy a ne státy nebo národy. Akorát, že ti obchodníci si do vlád jednotlivých zemí dosadili za politiky své lidi, kteří v nich zastupují jejich zájmy, publiku (tedy občanům), se už pak naservírují ty proslovy o bránění demokracie, zabalí se to do nějakého vlasteneckého obalu, a nakonec ti vojáci v akci na sobě nemají loga investorů z byznysu, ale nějaké státní uniformy, a televize nás pak přesvědčuje, že ve válce jsou fakt ty státy.
Pojďme ale více do hloubky: Ve skutečnosti tady nejde o peníze, obchod, zisky. Tím vším jenom ďábel uplácí lidi, aby do toho šli: Dává těm byznysmenům do hlavy ty nápady na zisk a oni už pak zorganizují nějaké ty akce v dalekých zemích, ať už povstání, revoluce, převraty, války. Peníze jsou prostředek, ne cíl.
Tady je určitá zajímavost: Dnes jsem psal, že kdysi sestoupily nějaké nebeské mocnosti a plodily se ženami děti, které se narodily jako zrůdy. Existuje teorie, že i sám ďábel má na zemi nějaké potomstvo. Já jsem na to přišel takhle: V Evangeliu se píše, že Ježíš říká nějakým lidem: „váš otec je ďábel“ (Jan 8:44). Vždy jsem si myslel, že je to jakýsi příměr, ale jeden kazatel mi řekl, že jim to možná řekl tak, že to myslel doopravdy. Je fakt, že nikdo neví, jak vypadají ti lidé, kteří organizují ty války: Za ně vystupují v televizi nějací politici, novináři, a i představitelé toho byznysu, nějaké osoby ve správních radách, ředitelé zbrojních závodů apod. Kdo za tím vším stojí a najímá si ty herce, které my známe z obrazovek, to nevíme: Nikdy nikdo je neviděl, a tak, pokud to nejsou lidé v pravém slova smyslu, ale mají nějaké ty tělesné deformace, my se to nedozvíme a ví to jen nejbližší okruh jejich služebníků. Buď jak buď, jestli to Ježíš myslel vážně, nebo obrazně, tito lidé slouží ďáblu. V tom verši se také říká, že ďábel je vrah a ti lidé chtějí dělat jeho vůli. Vrahova vůle je vraždit. A o to jde v těch válkách: Ne o politiku, ne o obchod a zisky, ne o území, ne o národnostní vášně, za to se to akorát schová, ale jde o to vyvraždit co nejvíce lidí.
Tak např. jsem psal o tom Vietnamu: Kolik tam bylo zabito Vietnamců, nejen vojáků, ale i civilistů. Ale kolik také Američanů, Australanů, Novozélanďanů a dalších… Plus používaly se tam chemické zbraně, na následky čehož i po válce umíralo hodně jak Vietnamců, tak samých západních vojáků, kteří manipulovali s tou chemií…
Nejen to: Už jsem psal, že tam šlo o obchod se surovým opiem, které se vozilo letecky do USA. Tam se z něj vyráběl v laboratořích heroin, který zrovna v tu dobu byl na špičce v oblibě. Aby se prodával a konzumoval ještě více, zároveň v USA probíhal boj proti měkkým drogám, aby ty byly nedostupné a ještě více lidí přešlo na heroin. Takže tam na následky jeho užívání zemřeli další lidé, plus přičtěte, kolik lidí zavraždili uživatelé, když někoho přepadli, aby ho okradli o peníze, aby měli na dávku… Nejde jen o smrt, ďábel nejen, že zabíjí, je psáno, že přichází, aby kradl, zabíjel a ničil: Jan 10:10. Kolik bylo na Západě v důsledku této heroinové horečky, jak se toto období nazývá, zničených rodin, vykradených večerek a benzínek, zastřelených prodavačů a taxíkářů, nebo uškrcených starých babiček v parku kvůli kabelce. Byla narušená společnost.
Teď se zamyslete, proč po fiasku ve Vietnamu se USA angažovaly v Afghánistánu, kde také dobře roste ten mák...
To, že skutečně nešlo ve Vietnamu o nějakou svobodu, demokracii a boj proti komunismu, na to brzy přišli i sami vojáci, kteří napřed věřili propagandě (jasně: mladí, blbí kluci), ale na místě zjistili, že je to trochu (trochu víc) jinak. Já mám rád ty statistiky: Podle nich, víte, jaká byla nejčastější smrt Američana ve Vietnamu? Ne smrt v boji, ale sebevražda. Když ti kluci přišli na to, čemu slouží a jakým způsobem a na kom prováděli ty své přepady, tak to neunesli a obrátili zbraň proti sobě. Druhá nejčastější smrt: Zastřelení důstojníka z týlu. Opět ti kluci, když už to prokoukli, odmítli plnit rozkazy, ale za to je vojenský soud, tak prostě střelili do hlavy velitele.
Podobně se to opakovalo v dalších válkách, které Američané vedli. Jen tady musím zdůraznit, že skutečně ty války nedělají Američané, ale nějací ti potomci ďábla (kdo ví, co jsou zač?), o kterých je řeč v Evangeliu, v tom verši, co jsem Vám teď dal. Oni jen využívají Američany: Jedni to zaplatí ze svých daní, druzí to provedou svýma rukama. Nějaký politik ruku v ruce s nějakým protestantským pastorem to požehná. Tito lidé také mají v rukou sdělovací prostředky, tam už lidem vysvětlí, jak je to nutné jít do těchto akcí. Prostí Američané jsou v tom schématu spíše obětí, ne viníkem. O tom svědčí to, o čem Vám ještě chci napsat:
Jak jsem uvedl ty sebevraždy ve Vietnamu, tak v dalších válkách, které následovaly, to bylo podobné: Mám nevěřícího kamaráda, který byl na dovolené na Havaji. Vyprávěl mi, že šel na nějakou pláž a chtěl čumět po ženských v plavkách. Tam ale byli samí chlapi. Byl zklamaný, ale dal se s nimi do řeči, aby tomu přišel na kloub. Dozvěděl se, že tam je nějaké psychiatrické sanatorium a ti chlapi na pláži jsou váleční veteráni. Ti mají velké psychické potíže, protože byli naverbováni jako mladí, zblblí propagandou, někam odjeli, tam měli někoho pozabíjet ve jménu jánevímčeho, ani nevěděli, kde jsou a jaká je podstata konfliktu v místě. Po návratu si zjistili něco o té zemi, odkud se vrátili, pročetli si o co tu šlo, jaké tu dělala válečné zločiny jejich vlast, čeho byli účastni, co způsobili, a zhroutili se psychicky. To je vidět, že ještě mají nějaké svědomí, proto odmítám ty komentáře na internetu, které tvrdí, jak jsou Američané arogantní, tupí, krvelační apod. Není to pravda: Prostě jim od dětství nalévají do hlavy ten (falešný) patriotismus, v každém dortu, co sní, tak je zapíchlá americká vlaječka, učí je, jak mají být hrdí na svoji vlast a bránit ji (nevím před čím, nikdo je nenapadá). Pak je v určitém věku pošlou „splnit povinnost“, no a pak, až prozřou, tak se buď dají na drogy, střelí se do hlavy, nebo leží na psychiatrii… Chudáci.
O tom, kolik Američanů si to umí srovnat v hlavě, svědčí další historka: K nám do Církve chodí jeden pilot, který létá do USA. Vyprávěl, že tam na letišti se potkává s dalšími piloty v nějaké odpočívárně, kde pijí kávu a připravují se na let. Mluvil s těmi americkými piloty a ti mu řekli, že všichni byli stíhači ve válkách. Poodhalili mu, jak funguje systém: Mladí kluci se zajímají o technické věci, to je jasné, přijdou nějací náboráři, slíbí jim, že si budou moct vyzkoušet nějaké nové stroje, je to zajímá, ty budíky v palubní desce, chtějí si zalétat, tak podepíšou. Všechno je to baví, ale když jsou potom posláni do akce a oni si zjišťují o co jde, přečtou si něco o těch zemích, kam byli vysláni, dozvědí se pravdu, tak dávají výpovědi v armádě a jdou k civilnímu letectvu. To jsou ti, kteří na to kápli včas a nedošli do toho stádia, kdy jim rupne v hlavě.
Jinak to můžete vidět nejen z rozhovorů s lidmi, ale i v kultuře, existuje hodně amerických filmů, které kritizují americkou zahraniční politiku, nebo třeba si pusťte tuto píseň: Narozen v USA.
Ďábel nejen, že strojí (skrze nějakou tu svojí sektu, která mu slouží tady na zemi) tyto války proto, aby pozabíjel co nejvíce lidí: On nenávidí jak lidi, tak ty národy. Tyto imperiální války slouží i k vybití národů. Tak si představte: Na světě je něco kolem sedmi tisíc jazyků, tedy jazykových skupin, můžeme říci národnostích, nebo etnických skupin. Ale existuje jen něco kolem dvou set států. To znamená, že státy nejsou národní, jak my si myslíme, že v Česku žijí Češi (což je blbost, tady žijí i Moravané, Slezané, Němci…), takže třeba v Nigérii žijí Nigérijci. Tam je třeba třicet různých národů, nebo kolik. Stejně tak ve Vietnamu, v Číně, v Afghánistánu a v x dalších státech…
A teď: V nějaké zemi se formuje určitá národnostní skupina, která třeba obývá nějaké území, mluví mezi sebou svým jazykem, ale potřebovali nějaký čas, aby se emancipovali, aby si vytvořili písmo, kodifikovali jazyk z několika nářečí, aby tu vyrostla nějaká politická elita, aby si vybudovali své školství, literaturu a to vše. To je také příhodný čas přeložit do tohoto jazyka Bibli, když už budou umět číst ve svém jazyce. Také už třeba mají své rádiové a televizní stanice, tak se jim dají pouštět křesťanské programy.
Takže pokud bude sílit a pozvedat se nějaká taková skupina (kterou chce Bůh vidět na Nebesích), a přijde válka do té země, konec: Najednou musí narukovat muži do státní armády, jít do té války, kde zemřou ti spisovatelé, básníci, překladatelé, učitelé atd., zkrátka inteligence. Pokud centrální vláda potřebuje vypnout nějakou elektřinu, vodovod apod., tak s tím začne právě v těchto odlehlých oblastech, a místní se budou muset starat o to, kde si natočit vodu, jak se uživit, co si vypěstovat, protože z centra nepřijede zásobování, které je odkloněno na frontu. A nezbude čas na kulturu, na nějaké písničky, knížky, stavění škol, vytváření písma, překládání Bible a to vše.
Zároveň po válce se musí obnovovat celek a není dost prostředků na menšiny. Peníze se musí dát do hlavního města, opravit letiště, nádraží, koleje, a ne na nějakou školu tamhle v horách… Nezbývá na rozvoj nějakých menších regionů, ze kterých pak odchází lidé za lepším životem do měst, kde zrovna tou dobou po válce chybí lidi, tak je tady vezmou do práce, oni se tu asimilují s většinovým etnikem a konec rozvoje etnických skupin...
Také poválečné uspořádání nevyhovuje různým skupinám, a je položen základ k budoucí válce. To vidíme v historii, třeba Versailleský mír neuspokojil Německo a Maďarsko, v těchto zemích pak vznikl a posílil fašismus a byla jistota další války. Nebo v těch posledních balkánských válkách v 90. letech: Poválečné uspořádání bylo nastaveno tak debilně, že je otázka času, kdy se tam bude zase bojovat: Bulharsko, Řecko a Albánie si chtějí rozdělit Makedonii, Kosovo chce kousek Makedonie a kousek Srbska, Srbsko chce kousek Bosny a kousek Chorvatska, Chorvatsko sebralo kousek Srbska a teď chce sebrat půlku Bosny atd. Když se tam bavím s místními, tak oni mají takový vtip: Zeptají se Vás, kdy u nich byla poslední válka. Vy přemýšlíte, jestli to bylo 1995 nebo 1997, a oni se zasmějí a odpoví: „Poslední válka ještě nebyla“. V jednom filmu je vtipná komediální scéna: Potkají se u moře Srbové a Chorvati. Ví, že bojovali mezi sebou a vzájemně se ptají, kdo byl na jakém bojišti, jestli náhodou nestáli zrovna oni proti sobě. Jeden Chorvat se ptá jednoho Srba, kde bojoval. Ten odpoví, že nikde, že byl zrovna tou dobou na univerzitě. Chorvat ho uklidňuje: „Nevadí, budeš mít příležitost příště!“ 8-)
Takže co se týče těch imperiálních válek, ďábel se stará o tři věci: 1. Aby zemřelo co nejvíce lidí, to asi pochopíme nejsnadněji. 2. Aby byly potřeny národnostní skupiny, aby se nerozvíjely, nejlépe, aby přestaly existovat. To jsem Vám teď vysvětloval. Příkladů je hodně, třeba jak kolonialisté v Africe zásobili zbraněmi různé kmeny a pak je štvaly proti sobě, aby se vybily a oni už měli málo práce s tím zbytkem a sebrali jim území. V Americe to takto dělali s Indiány. 3. Je tady boj proti misii, to jsme ještě nerozebírali:
Tak kolik v těch válkách bylo zastaveno misií, např. Rakousko-Uhersko vypovědělo v roce 1914 americké občany ze svého území, museli tedy odejít i misionáři z Čech. Měl jsem přítele, který prožil povolání do Afghánistánu, ale protože tam byla válka, žádná misijní organizace si to nechtěla vzít na triko a neposlali ho, a kolik takových muselo být, a z kolika zemí… Pak tu není jenom strach organizací o svoji pověst, ale strach samotných misionářů, kteří si to dvakrát rozmyslí, když v „jejich“ zemi něco začne. Někdy to není jen strach (ani ten kamarád se nebál do Afghánistánu), ale nařízení domovské země těch misionářů: Jeden britský misionář vyprávěl, že sloužil na Balkáně a když tam začaly ty války, tak tam britské úřady poslali džíp a násilím ho eskortovali z oblasti, i když on se nebál a přál si tam zůstat.
Ještě jeden zajímavý příklad: Portugalsko mělo kolonie v Indii, kde dělali portugalští misionáři katolickou misii. Anglie bojovala proti Portugalcům, sebrali jim ty kolonie, ale sami tam žádné misie nedělali: Vyhovovalo jim, jak tam jsou roztroušená hinduistická knížectví a muslimské sultanáty, štvaly je proti sobě a zabírali tak čím dál více území. Pokud se nějaký britský misionář sám hlásil na misii, úřady mu to tam znemožňovaly, chtěly, aby místní lidé zůstali v pověrách a negramotnosti. Když budete číst nějaké knihy těchto misionářů z té doby, narazíte na tento fakt.
Tak ještě nám chybí do sbírky ty náboženské války, pojďme se podívat na ně: Zase tady nejde o nějakou víru, nebo o správnost pojetí víry či Boha, ale zase o peníze a různé škody věřícím, jak hned uvidíme:
Náboženské války probíhají jak mezi různými náboženstvími, ale i v jednotlivých náboženstvích mezi sebou bojují různé skupiny. Tak třeba jsem někde četl, že se nikdy nebojovalo ve jménu budhismu, což je samozřejmě blbost, bojovalo. Jindy jsem zase četl, že jediné náboženství, které je mírumilovné, tak to jsou Sikhové, a pak jsem jel do Vídně a tam bylo v novinách, že před nedávnem nějaká sikhská skupina zavraždila jiné Sikhy, pro náboženské spory. Samozřejmě obětí byli nějací prodavači, takže jak to mohlo asi dopadnout? Po nich převzali obchody zase jiní Sikhové. Takže šlo o ty obchůdky na rušné ulici a zisky z nich, a ne o nějaké náboženské spory, jasné. Stejně tak u nás kriminální policie zatkla nějaké Vietnamce, po kterých bylo pátrání v Německu, protože rozsekali zase jiné Vietnamce mačetami. Takže ani národnost, ani náboženství, pouhý boj nějakých klanů o stánky s cigaretami u silnice.
V Islámu mezi sebou bojují nejen Šííté se Sunity, ale i mnoho dalších skupin. Ve skutečnosti v Islámu více bojují jednotlivé skupiny mezi sebou, než že by Islám bojoval proti křesťanství, jak se nám tady tvrdí, kolikrát jsem to slyšel říkat v nějakých sborech…
Stejné je to samozřejmě i v křesťanství, kde také mezi sebou bojují různé skupiny…
Jak už jsem napsal, vždy jde o obchod, o nějaké zisky, takže např. povedou dvě církve mezi sebou boj a schovávají to za za snahu o správný výklad Písma. Ve skutečnosti jde jen o to, do kterého kostela lidé půjdou, a kde tedy budou házet do kasičky. Však také zakladatel reformace, Luther, to řekl přímo: Jeden z jeho požadavků byl, aby se přestaly desátky odvážet do Itálie, kde si za ty peníze stavěli kostely (proto jich je tam tolik), ale aby zůstaly v Německu a za to se postavily kostely tam.
A protože dneska už nejezdíme na koních a nerozbíjíme si vzájemně lebky palcátem, tento boj probíhá jinak. V Česku frčí známá metoda, zvaná „tunel“, tedy jde o vytunelování členů jedné církve do druhé: Nějaká církevní skupina uspořádá ekumenické setkání pod záminkou smíření a porozumění, ale tam připraví tak zajímavý program, aby návštěvníkům z pozvané církve se tu líbilo a přestoupili sem. Možná ne hned, ale za nějaký ten čas... Já žiji ve městě, kde je vysoká religiozita, je tu asi deset různých církví, tak co vídám na ulicích: Ono už tady není moc komu kázat, tak si káží vzájemně křesťané: Evangelíci Katolíkům, Evangelíkům Apoštoláci, Apoštolákům Adventisté, Adventistům Jehovisté, Jehovistům zase jiná skupina, té zase jiná, a takto pořád dokola. Uzavřený kruh. Místo aby sedli na vlak a zajeli do sousedního města, kde není skoro žádná církev. Nejpoctivější sekta jsou Jehovisté: Ti jdou fakt mezi nevěřící, na rozdíl od těch ostatních církevních skupin. Vidíte, asi jsem je přivolal, zrovna teď, jak o nich píši, tak mě vyrušili a zazvonili na mne doma 8-) Ale kdo také jiný, že by na mne zazvonil někdo z jiné církve, nebo mi od nich přišel nějaký letáček do schránky, to asi sotva.
No to snad není možné! Další fór: Jak tady píši ten článek, tak jsem se vyšel ven trochu nadýchat čerstvého vzduchu a potkal jsem před domem skupinu deseti katolíků (já je znám z doby, kdy jsem bydlel u jejich kostela) v nějakých tričkách s logem, jak rozdávají letáky! Už jsem se lekl, že jim bliklo v hlavě a šíří Evangelium, a že to tady budu muset přepsat 8-) Nakonec se ukázalo, že oni si založili nějakou stranu a jsou to předvolební letáky 8-)
Ještě o těch penězích: Já kdysi chodil do docela velkého sboru v Praze, kde byla dost anonymita, jak tam žije hodně lidí, nebo tam přijedou přes den do práce a večer zase odjedou. Proto hodně mladých lidí si v církvi nedokázalo najít partnera. Jako prevenci, aby pastorovi neodcházeli „jeho“ členové, tak ten řekl veřejně z pódia, aby se mladí neženili a nevdávaly s někým z jiných denominací, prý proto, aby si v budoucnu rozuměli s partnerem a neměli spory. To je blbost, existuje hodně smíšených manželství, já a moje manželka také chodíme každý do jiné církve a rozumíme si. Samozřejmě milému pastorovi nešlo o štěstí dívek a chlapců, ale aby mu kvůli svatbě neodešli do jiného sboru a tím by mu tady přestali házet do kasičky.
Takže dříve šly církevní skupiny proti sobě, i se zbraní v ruce, později si začaly přetahovat členy, na těch ekumenách a pouličních evangelizacích, což asi fungovalo, to by vysvětlovalo, proč ti pastoři manipulací drželi „své“ členy, asi tam byla fakt tendence hledat štěstí jinde…
Jak je to dnes? Teď probíhá silný boj! Asi jste si toho nevšimli, já Vám to řeknu: Už to není rozbíjením jiných skupin a přetahováním členů sem a tam, nyní povstala silná skupina, která se rozhodla vcůcnout všechny ostatní. Takže teď už to není skrze rozdělování a zdůrazňování rozdílů, ale skrze spojování. Už kolem toho nejsou hádky a nenávist, ale sbližování a „láska“. Je to lest. Lest proto, že síla, argumenty, nic z toho v minulosti nepomohlo. Teď má dominátor jiný plán:
Dělá to katolická církev: Před pár lety papež prohlásil, že je čas, aby se ztracené dcery navrátily k matce, tedy myšleno rozdrobené protestantské církve do lůna katolické církve. No a potom začala série ekumenických snah, jako třeba katolická charismatická konference, na kterou se sjížděli i protestanští charismatici, kterým se tu mělo představit, jak už se setřel rozdíl mezi katolíky a protestanty a že se mohou v klidu vrátit do katolické církve 8-) Pak si všimněte, kolik vychází knih od katolických autorů, které jsou psány tak, aby podchytily protestanty, a skutečně: Mnoho z nich čte tyto knihy a pomalu přejímají ty myšlenky v nich prezentované… Do toho katolíci ve vládě rozsekli letité tahanice o restituce, kdy si přestali nárokovat všechno a souhlasili, ať se protestantským církvím také dají nějaké ty miliardy, čímž se za prvé zalíbili protestantům, kteří se s nimi začali sbližovat, za druhé biblická pravda je, že kdo zasévá, tak bude sklízet, takže katolíci „zaseli“ nějaký ten peníz a ví, že sklidí „úrodu“. Za třetí katolíci věděli, že je to zabije, ty skupiny: Dát protestantům peníze, to je jako dát dětem sirky a poslat je hrát si na stoh slámy. Oni ví, že sami ty peníze od státu „otočí“, mají jak: Vlastní půdu, lesy, pole, louky, mlýny, zámky, rybníky, hotely, další nemovitosti… Vydělají další peníze, kdežto protestanté ty své restituce „prožerou“ a až jim dojdou a nebudou mít na údržbu budov, na nájmy, na platy, tak katolíci, se kterými se tadyti mezitím spřátelili, je pozvou k sobě, vždyť přece oni budou mít udržované kostely a fary, duchovní osoby a to vše.
Lidé jsou slepí, jednomu kazateli jsem to vysvětloval, a on to pořád nechápal, říkal že oni jsou přece přátelští, dělají společné modlitby, dokonce dělají společně evangelizace a katolíci to zaplatí?! No vždyť jo: Katolíci to zaplatí, protestanté to udělají, však v tom vynikají, a kam půjdou ti lidé, kteří během akcí uvěřili? Ke katolíkům, protože: Kdo seje, ten sklízí.
Tak si např. vzpomeňte, jak v Praze bojovaly dva spolky: Jeden, katolický za obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, druhý protestantský proti jeho obnově. Jak dostali protestanté ty peníze od katoliků, tak hned jeden hlavní představitel nejen protestantské církve, ale i Ekumenické rady církví, prohlásil, že v obnovení mariánského sloupu nevidí problém a spolek ztratil podporu a sílu. Pak se pro jistotu tento kazatel ještě zajel do Vatikánu vyfotit s papežem 8-)
Víte, jak to bylo ve filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje“: „A já Ti to říkal: „Neber úplatky, neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš!“ 8-)
Možná si pomyslíte, že je to vlastně v této době už jedno, která ta církev, že už je to „na jedno brdo“, no a co, tak budeme všichni katolíci? Vždyť už nám tam budou tolerovat ty naše duchovní projevy a to vše... Problém je v tom, že katolická církev je synkretická, oni se míchají s kdečím: Dělali to už v době Říma, např. nezničili sochy pohanských bohů, nechali si je a jen je přejmenovali podle nějakých Světců, dělali to i v Jižní Americe během svých misií, že ztotožnili nějaké indiánské duchy se Světci, no a dělají to dnes, ještě ve větší míře, kdy mají různá setkání se světovými náboženstvími, papež se tam klaní sochám démonů, cucá se se šamany, atd.
Pokud se církve sjednotí do jedné, bude to stejná katastrofa, jako když se všechny národy sjednotí do jednoho. O tom, že musí být v církvi různé skupiny, mluví i Bible: 1. Korintským 11:18,19
Samozřejmě peníze jsou v náboženských válkách zase jen prostředek, nikoliv cíl. Cíl je znechutit lidem buď náboženství jako takové, čím více je těch skupin, co se hádají, tak je více ateismu na světě (můžete si to porovnat chronologicky), což také povede ke zhroucení států, protože národ, který nectí Boha, zanikne: Izajáš 60:12. Nebo nakonec lidé zavrhnou tradiční náboženství a vyberou si to nové, které se připravuje pro poslední časy.
S tím ateismem: Ten vznikl u nás tak, že v době rekatolizace tajní nekatolíci dělali bohoslužby buď doma nebo v lese, ale nebrali na ně děti, aby se neprořekly, až se jich budou ve škole vyptávat Jezuité, co dělají doma rodiče. Takže vyrostla generace už bez víry. To jako příklad, jak náboženský boj rodí ateismus. Ten pak v člověku vytvoří duchovní vakuum, a vakuum nasaje cokoliv, kdejaký kult.
Tak co na závěr? Ještě probíhá jedna válka, která stojí za zmínku: Válka proti dětem. Potraty. Sledujte, kolik jich v poslední době je a jak je jednoduché si na něj zajít. Mojí manželce ho dokonce nabídl sám gynekolog, když šla na těhotenskou prohlídku. Jsou nějací aktivisté, kteří se jej snaží zakotvit do ústavy.
O co jde? Tak je to válka proti Církvi, proti duchovnímu probuzení: Všimněte si, že než přišel na svět Mojžíš, a s ním judaismus, jahvismus, Boží Zákon, tak ďábel skrze faraona nařídil vraždit hebrejské chlapce. Ďábel se pokusil vybít chlapce, aby nepovstala ta osobnost, která by změnila dějiny. Když se narodil Ježíš, který přišel naplnit Boží Zákon, tak ďábel podnítil Heroda, aby zabíjel chlapce, opět se pokoušel včas zlikvidovat tu Osobu, která měla změnit dějiny a duchovní realitu. No, to by ukazovalo na to, když dneska ďábel podněcuje lidi, aby zabíjeli nenarozené děti, že zase má povstat určitá osobnost víry, která změní svět. A protože nyní, v tomto věku, se rozhodl Bůh jednat skrze Církev, a už ne skrze jednotlivé muže víry (Efezským 3:10,11), tak nemá být jeden, ale má jich být hodně: Proroci, Pastýři, Evangelisté, Učitelé a Apoštolové: Efezským 4:11-13 Na svět má přijít veliká sklizeň, veliká obnova. Někdy se to v Bibli popisuje jako druhý (či podzimní) déšť, tedy nějaké veliké vylití Ducha Svatého na svět, někdy jako zemětřesení (Ageus 2:6,7), Mluví se o velikém posledním probuzení, které má přijít před všeobecným úpadkem...
Ty potraty dnes by tedy ukazovaly, že něco velikého se chystá!
Tak, a jsme na konci dnešního rozboru, Co nás čeká příště? Probereme si Boží Zákony, které řídí národy: Bůh na začátku stvořil zemi a vodu, světlo, Slunce a Měsíc, hvězdy a souhvězdí, planety, rostliny a zvířata, Anděly, čas. To vše ovlivňuje národy: Nad každým stojí nějaký Anděl, jsou nějaké časy (cykly) pro národy, liší se země a voda, kde žijí, tedy i jídlo, které jí. Každý národ má jinou míru světla, podle ekliptiky Slunce a Měsíce, atd.Postupně se tedy na to vše společně podíváme 8-)
