Ohlédnutí za 10 lety naší služby národům v České republice XVI.

05.01.2020 19:00

Cílová skupina

    Dnešní díl seriálu bych chtěl věnovat samotným cizincům, tedy zamyslet se nad tím, kdo jsou cizinci, kde se tu berou, proč jsou tady, a jak se má celá ta věc s imigrací?

   Možná (spíš určitě 8-) zde dnes zazní tvrdá slova, proto předem hlásím: „Nejsem rasista ani nacionalista, národům sloužím se vším všudy, od Boha jsem za ně přijal břemeno. Opravdu miluji národy a těším se, že se v nebi sejde plnost národů na jednom místě, a budeme společně trávit věčnost.“ (Zj 21:22–26)

   Tak pojďme na to: Úplně na začátku, kdy se mi toto téma (tedy přistěhovalci v ČR, potažmo v Evropě) začalo otevírat, v době, kdy mě Pán povolával do této služby, jsem ještě do celé tématiky tolik neviděl, takže jsem jen věděl, že v době socialismu byly uzavřeny nějaké mezinárodní dohody o socialistické spolupráci, takže na naše území přijeli např. dělníci z Vietnamu nebo Kuby, kteří se tu zaučovali pracovat na strojích, procházeli u nás různými vzdělávacími procesy, atd. Vedle toho zde byli studenti vysokých škol ze zemí socialistického světa, nebo ze zemí, kde sovětská a naše vláda podporovaly národněosvobozenecký boj, tedy pomáhali jsme ostatním národům vymanit se z důsledků kolonialismu, z područí vyspělejších národů, které si v některých zemích osobovaly právo na místní zdroje nerostných surovin (i rostných 8-), udržovaly proto místní obyvatele v nevzdělanosti a v závislosti na nich. Také se samozřejmě těmto imperialistům hodily různé občanské války, nebo jiné lokální ozbrojené konflikty, které proto podporovaly, nebo zde svrhávaly a zřizovaly různé režimy ve svůj prospěch. Těmto zemím jsme naopak my dodávali stroje, technologie, a zapůjčovali odborníky tak, aby se tyto národy mohly „postavit na vlastní nohy“. Součástí této pomoci bylo právě přijímání studentů na naše vysoké školy, tedy byli to mladí lidé, kteří měli získat vědomosti a schopnosti, které využijí pro rozvoj své vlasti… Takže jsme tu měli studenty ze Sýrie, Afghánistánu, Konga, Angoly, Etiopie, dalších afrických, arabských, a já nevím ještě jakých zemí…

   Dříve jsem si myslel, že je to taková propaganda, ale jak jsem více přišel mezi národy, zjistil jsem, že kdekoliv řeknete „Československo“, tak všude se rázem rozsvětlí, lidé se začnou usmívat, pokyvovat hlavami, řeknou Vám, který jejich příbuzný byl studentem v Praze nebo Bratislavě, např. vytočí číslo nějakého strýčka, dají Vám telefon k uchu a slyšíte v češtině pět ódy na Vaši zemi.

   Ještě do našeho výčtu o cizincích v době před revolucí stojí za to zmínit řecké a korejské děti, které Československo přijalo v době občanských válek, které probíhaly v těchto státech, ale to se odehrálo v padesátých letech, takže dávno před tím, než se většina z nás narodila, takže se to netýká našeho příběhu, to jen tak na okraj, pro zajímavost a možná pro úplnost…

   Takže vše vypadalo pěkně, a kdyby nenastala v roce 1989 „sametová revoluce“, tito studenti by získali potřebné vzdělání, dělníci by se zaučili na strojích, odjeli by budovat svoji vlast, za nimi bychom poslali nějaké stroje (a zbraně, aby se uchránili od všelijakých šmejdů, nesmím na toto zapomenout, pokud se snažím o celkový, objektivní a pravdivý obraz), toto by nám časem spláceli, poslali by nám nějakou ropu, kávu, banány, pomeranče, atd. A zůstali bychom státem Čechů, Slováků, Moravanů a Slezanů. Jenže…

    Přišel rok 1989, který přinesl mnoho změn a jedna zásadní změna, na kterou se však dlouho nehledělo, protože se spíše sledovaly ekonomické ukazatele, byla demografická proměna společnosti, takže dnes spějeme k jakési „multikulturní“ společnosti.

   To celé platí i naopak: Ze socialistického Československa jezdili dělníci a odborníci do spřátelených zemí na časově omezené pracovní smlouvy. Čechoslováci tedy pracovali v Mongolsku, Íránu, Afghánistánu, v Libanonu, Libyi a podobně… zde by vykonali svoji práci a vrátili by se domů. Dnes samozřejmě vycestovávají za prací do zahraničí na dlouhodobé pobyty, či natrvalo, takže spousta Čechů je cizinci v jiných zemích.

   Zůstat to tak, spoustě zemím by zůstal jejich národní charakter. Ale jak jsem již napsal, vše spěje k jakési „multikulturalitě“ a my si dnes budeme chtít říci, co se skrývá za tímto pojmem. Mohli bychom uvést příklad z různých zemí, všude to vypadá obdobně, ale zůstaneme v domácím prostředí:

   Kdo tedy dnes tvoří skupinu národů, žijících na našem území? Částečně jsou to pořád titíž lidé, o kterých jsem psal doposud: Zmínění studenti a dělníci z části odjeli domů, ale pro mnoho z nich převrat znamenal buď hrozbu, že po návratu do vlasti budou vyslýcháni, protože se ocitli na území, kde vypukla kontrarevoluce a zvítězil Západ se svými imperialistickými plány, nebo příležitost využít situace a zůstat zde v dobře fungující zemi, či využít otevírajících se hranic a začít nový život o pár kilometrů dále na západ…

   Možná ta první věta se Vám bude zdát přitažená za vlasy, ale je skutečností, že mnoho Vietnamců v Česku má statut politického azylanta, který získali po roce 1990.

   Vedle těch, kdo nám tady „uvízli“, však přijeli další lidé, kdo to jsou?

   Po zlomovém roce 1990 začal pravý příval cizinců: Již zmínění Vietnamci k nám začali dovážet další Vietnamce, jsou různé skupiny specializující se na dovoz lidí. Funguje to tak, že v zemi původu naslibují vesničanům dostat se do Evropy, ti se zadluží, zaplatí „agentuře“ (pěkně znějící název pro některé mafie), která je případně i umístí někde v Česku. Tady tito lidé potom pracují „od nevidím do nevidím“ a splácí svůj dluh. Ve skutečnosti na tom tito dovozci vydělají velké peníze. Z těchto důvodů můžete potkat v různých obchodech, večerkách, atd. Vietnamce, kteří neumí vůbec česky, jsou to ti noví, kteří se zde neorientují. Ty nepotkáte na vietnamských plesech, pořádaných komunitou, na které můžete číst v novinách pozvánky… Sám jsem viděl na letišti Ruzyně, jak z letadla vystoupilo asi 60 Vietnamců, za páskou stálo pět místních Vietnamců, rozdělilo si nově příchozí, rozdali jim papíry a odvedli je k autu, rozvezli si je pak a umístili do večerek, apod. Kolik takových letadel asi přilétá? Tito noví lidé mají předem připraveno, kde budou pracovat, spát, mají zajištěné papíry, tj. povolení k pobytu, zdravotní pojištění, živnostenský list, atd. Někdo za ně udělá daňové přiznání, aby se o nic nestarali a jen pracovali, vydělávali, odváděli poplatky. Jeden prodavač se nám přiznal, že za to zaplatil 15 tisíc Euro. Ale to bylo před pár lety, dnes nevím, jaké jsou ceny?!

   Tak teď už možná budete lépe rozumět, proč je všude tolik večerek, všude nechápaví prodavači, kteří nerozumí, co chcete, pokud uděláte nebo řeknete něco, co vybočuje nad rámec jejich zažitého, monotónního koloritu nebo omezené slovní zásoby lidí, kteří sedí za kasou 19 hodin denně, postupně otupěli a jediné jejich spojení s rodinou je přes skype.

   Samozřejmě to byl jen začátek, dnes to už nejsou lidé pouze z Vietnamu. Takovýchto „agentur“ je celá řada a v mnoha novinách různých zemí světa vychází pravidelně inzeráty s nabídkou zprostředkování života v Česku, ať už pracovní nabídky, vyřízení záležitostí kolem pobytu, víz, či rovnou obchod s nevěstami…

   Tak jak to bylo dále? Po odchodu sovětských vojsk z území Československa se vojáci skočili domů převléci z uniforem do montérek a hned se vrátili zpět 8-) Takže vznikly další agentury, kdybych to měl zjednodušit, tak v zásadě dvojího typu: Pro Ukrajince pracovní příležitosti a s tím spojené záležitosti (pobyt, bydlení, atd.) a pro bohaté Rusy vyřízení samotného pobytu, pomoc s vyhledáním vhodné nemovitosti, získání občanství, atd., někdy přes fiktivní sňatky. Prostě jen pomoc v tom, jak se dostat do země, kde už si budou jen žít ze svých prostředků. Takové moc nepotkáte někde na stavbách nebo v továrnách, mají své zázemí, soukromí, maximálně je uslyšíte na procházce historickými centry krásných měst, nebo někde v přírodě, kde obdivují krásy naší krajiny. A na nákupech 8-)

   Toto se časem rozšířilo na další republiky bývalého Sovětského svazu, takže jestliže v začátcích se jednalo o Ukrajince a Rusy, dnes se to týká Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Litvy, Lotyšska, atd. Jedná se o obě skupiny: I ty pracující, i ty zajištěné, kteří si zde platí bezpečný pohodlný život…

   Dále v různých částech bývalého Sovětského svazu vypukly války, takže k nám zamířila řada válečných uprchlíků: Arméni, Gruzíni, Ázerbajdžánci, Čečenci, Dagestánci. V nově vzniklých republikách na území bývalého SSSR avšak také zavládla bída (ekonomický kolaps doprovázející tyto politické a společenské změny), takže je otázka, kdo je skutečný válečný běženec, a kdo ekonomický, a jen má pro naše úřady vymyšlený nějaký tragický příběh, a naopak: V zemích, kde je oficiálně mír, je tolik terorismu, že také lidé utíkají, a naše úřady to nechápou…

   Později tohoto azylového práva (azylové politiky) využila řada dalších obětí válečných konfliktů, takže už to nebyli jen obyvatelé postsovětského prostoru, ale lidé různě z Blízkého východu a z afrických zemí. Tady se prosím zamyslete: Jak je možné, že chudí Afričané neutečou z jedné země přes hranici do druhé africké země (takových jsou samozřejmě miliony), ale objevují se uprostřed Evropy, kam se dostat, vyžadovalo značné finanční výdaje a logistické operace. No to už jsem Vám trochu napověděl, že se jedná o plán. Dostat se z Afriky do Evropy, to skutečně nejde bez plánu 8-), ale k pointě se teprve propracujeme…

   Nejen, že nastaly nějaké válečné události nebo propady ekonomiky, ale také různé politické převraty, takže tu máme nejen válečné a ekonomické, ale také politické uprchlíky, a na obzoru se rýsuje nový trend: Díky změnám klimatu, různému oteplování, ochlazování, vysychání a na druhé straně zaplavování různých oblastí světa se dávají do pohybu masy lidí a v Evropě za pár let očekáváme řadu tzv. environmentálních uprchlíků. Připravte se.

   Nově ustanovená vláda v době po převratu a po rozdělení federace také přijala nějaké zákony, kdy najednou mohli cizinci vlastnit u nás půdu či nemovitost, takže kdokoliv má peníze, může si u nás pořídit byt, dům, firmu, les, pole, louku, včelí úly, hrad, zámek, jezero, rybník, továrnu, letiště, parkoviště, lázně, pivovar, prostě co Vás napadne. Jen Čech přemýšlí, kde si může postavit stan, rozdělat ohníček, nebo kde zaparkovat auto 8-)

   Takže slovo Vlast přestalo dávat smysl: Vlast je od slova vlastnit, držet pod kontrolou, ovládat. Např. jméno Patrik pochází ze slova Patricij, tedy místní, narozený jako občan státu, v češtině si jméno Patrik můžeme spojit se slovem „patřit“ – tedy vlast = to, co nám patří. Ale nemylte se: Teď už Vám to nepatří 8-(

   Tak jaký je důsledek? Např. mně si hodně lidí stěžuje, že lázeňská města skupují Arabové (Teplice v Čechách jsou asi nejznámější, ale dochází k tomu i jinde). Kupují zde domy, byty, hotely, pozemky, skrze peníze ovládají veřejný prostor, jako parky, cukrárny, čajovny, obchodní domy, atd. No ale stejní lidé, co si na to stěžují, chválí demokracii. Ale Arabové si to koupili na základě demokratických principů. Vše v souladu se zákony, nic nepřekročili, neporušili, neprovedli…

   Jakýkoliv cizinec si u nás může koupit pozemek, nalepí nebo připíchne tam cedulku: "Neparkovat" -a jste bez šance, když sháníte místo.

   No a co je ale horší, to jsou třeba Italové v Praze, ti skoupí klidně celé činžovní domy, vystěhují důchodce někam do paneláku na periférii, zrekonstruují byty a pronajímají je za šílené peníze jiným lidem, často opět cizincům. Lidé, kteří někde prožili svůj život, znali se se sousedy, byli součástí nějaké komunity, tak najednou jsou vytržení ze svého prostředí a úpí někde v paneláku a berou prášky na spaní. Nikdo se neptá, kde ti „developeři“ vzali peníze na nákup domů v historické Praze, ale je to jasné, podívejte se na seriál „Chobotnice“. Zkrátka, různé mafie zde perou peníze.

   Hodně lidí nadává na Rusy, ale Ti mi připadají jako nejslušnější: Koupí si jeden byt, a tam v klidu žijí, nešikanují okolí a nepřesouvají stařečky, neříkají mi, kde mám a nemám postavit auto.

   Tak zpět k linii našeho příběhu (k linii naší nedávné historie): V devadesátých letech byla v naší zemi vysoká míra nezaměstnanosti, takže politici pozvali do naší země „investory“. Takže opět, objevila se tady řada různých vlastníků průmyslových objektů, ti zde dosadili své inženýry, manažery, atd., takže kolem těchto výrobních hal, v nejbližších městech, potkáte usídlené Němce, Američany, Italy, Japonce, Korejce, a další… samozřejmě tito lidé si vzhledem ke svému postavení koupí dům třeba na historickém náměstí, kde také, protože jich je mnoho, tak toho využijí a vytvoří si svojí restauraci a prodejnu potravin, které si sem dováží, aby nemuseli jíst naše evropské jídlo. Takže jdete po nějakých renesančních či barokních památkách a do toho jsou zasazené všelijaké korejské potraviny a restaurace, no a aby konkurence nezůstala pozadu, tak hned vedle je čínská restaurace, vietnamské bistro, turecký kebab, atd. Pokud na těchto historických místech jsou nějaké podniky, jako např. albánské zlatnictví, makedonská zmrzlina, atp., na první pohled to nepoznáte, zapadá to do koloritu českého maloměsta, ale určité podniky s velkými a zářícími (a hodně nevkusnými) cedulemi jsou opravdu, jak se říká, pěst na oko. Kdysi jsem si myslel, že nějaký památkový, stavební, nebo nějaký jiný úřad dbá na to, aby stavby a venkovní úpravy budov zapadaly nějak esteticky do krajiny nebo do městského prostředí, zkrátka, aby to urbanisticky ladilo, ale asi ne?!

   Rozhodující jsou prostě peníze, ekonomický zájem, zisk v jakékoliv podobě: Pronájmy, podnájmy, kauce, daně, poplatky, úplatky, splátky, úroky, pokuty, bílá ekonomika, šedá ekonomika, černý trh, cokoliv. No, však už to má naše společnost v názvu: Kapitalismus.

   Také se v souvislosti s tímto mluví o „volném trhu“. No, tak se volně obchoduje se vším: S národním dědictvím, s kulturními hodnotami, se státním zlatem, s asijským podřadným zbožím, všelijaké šunty, pajcované potraviny, falešný alkohol, pašované cigarety, církevní majetek: Nejprve se prodávaly kradené obrazy a sochy, teď už celé kostely, nějakým galeriím, muzeím, ale i do soukromých rukou. Obchod s drogami, pornografií, obchod s dětmi, s lidskými orgány, obchod s otroky. Obchod se spermatem, obchod s vajíčky, obchod s embryi. Obchod se zdravím, obchod s nemocemi, obchod s čarodějnickými potřebami, obchod s nadějí, obchod s beznadějí… Obchod dokonce už i obchod s odpadky. 

   Myslíte si, že teď jsem to přehnal? Vše, co jsem pojmenoval, můžete dohledat na internetu. Navenek se hraje hra, jako že policie to vyšetřuje, zasahuje, občas dají do zpráv nějakou ukázku, jak vybírají vařičské doupě, nebo jak vyřešili nějaký případ, ale to je na uklidnění veřejnosti, jinak je jasné, že pod povrchem „to jede“ – v souvislosti s tímto odborníci říkají, jak mnoho procent peněz v běžném oběhu pochází z nelegální činnosti.

   Ale zpět od neviditelných obchodů k těm viditelným: Další šok Vás čeká, pokud opustíte zmíněné barokní či renesanční náměstí s onou kýčovito-obludno-nevkusnou úpravou, a vkročíte dovnitř těchto zmíněných podniků: Krásné interiéry různých, např. secesních budov, jsou všelijak zohyzděné kýčovitými asijskými cetkami, přepažené jakýmsi umělým rákosím, klenuté stropy, začouzené spáleným olejem, s pavučinami, přes nevybílené stěny polepené jakési výjevy cizokrajných ptáků, rostlin, bůžků, draků, hadů…  Nějak cítíte ten kontrast, ale postupně to už nevnímáte, že to sem nepatří, pro různé barevné svítící cedule s pokrmy záhadných názvů (a pro energii vydanou během obtížné domluvy s personálem 8-) už nevidíte strop, štuky, mozaiky v oknech, nevytřenou podlahu, nebo pobíhající hmyz pod stolem. Na dvůr se nedostanete, takže krysy Vás nevyděsí a do kuchyně přece zákazník nesmí 8-) naštěstí pro Vás. Samozřejmě jsou i pěkné restaurace, ale taková „hospůdka páté cenové skupiny“ není výjimkou.

   Jo: Cestou z restaurace se zkuste nedívat do mobilu, ale všimněte si nalepených oznámení na sloupech a na zastávkách, jak lidi hledají ztracené pejsky a kočičky (hafík, hamík, ňamík… tak je to teda mňau, nebo mňam? 8-). No mě to bylo hned divné: Minulý týden ukazovali v televizi statistiku, že spotřeba masa se od roku 1989 snížila (myšleno na osobu a rok), ale masa se jí stále více?! To budou asi ty nezaúčtované zdroje masa, proto ty statistiky neladí…

   No pěkně to dědictví předků dostalo zabrat. Nauč se, synečku, hospodařit. A vidíte, jde to i bez vrtání kolena (ale stejně mi to vrtá hlavou 8-)

   Tak jdeme dál: Co ti naši vzpomínaní investoři? No to je zajímavé: Mluvilo se, že Češi nemají práci, tak zahraniční investoři dostali daňové pobídky (daňové úlevy), zastavěla se naše orná půda (továrny či spíše montážní dílny stavěné „na zelené louce“), domácí produkce zemědělských plodin nestačí, dovážíme potraviny, včetně těch základních, jako mléko a mléčné výrobky, mouku, cukr, maso, a dokonce i ovoce z mírného pásma, jako jablka a hrušky (u banánů bych se nedivil, že se dováží 8-). Nakonec investoři řekli, že Češi moc marodí, tak mají své náborové agenty v Bulharsku, Rumunsku, Mongolsku, Nepálu, Indii, atd. Když chodím kolem průmyslových zón, potkávám, jak jdou ze šichty, Filipínce, Pákistánce, Etiopany… Takže jedni cizinci tu vydělají jako investoři, své výrobky si pak prodají na západě za dráž (nebo nám je prodají dráž, než na západě 8-), druzí cizinci tu vydělají jako dělníci, třetí cizinci tu vydělají jako dovozci surovin pro tyto továrny, čtvrtí cizinci tu vydělají na tom, že dělníkům (a Čechům) prodají kredit nebo internet, ať se spojí se svými blízkými, pátí cizinci vydělají na dovozu potravin, alkoholu, cigaret, čokolád, vojenské techniky, čehokoliv… šestí cizinci vydělají na převozu nákladu (suroviny sem, hotové výrobky tam, tam sešroubovat a zase převézt sem do obchodů) – všimněte si na dálnicích nebo parkovištích kamiónů a jejich SPZ. Sedmí cizinci vydělají na bankovních produktech (nákup na splátky, půjčky, kredity, úvěry, leasingy, hypotéky... Víte, že většina bank u nás je zase zahraničních) Osmí cizinci vydělají, že nám prodají své léky, až nám z toho začne harašit. Devátí cizinci vydělají na tom, že dáte povinně očkovat svoje děti. Desátí cizinci vydělají na tom, že k nim jedete na dovolenou, aby Vám tady nepraskla hlava. Jedenáctí Vám prodají své seriály a telenovely, abyste také cítili nějaké prožitky, dvanáctí vydělají… atd. atd. To pořád pokračuje… Možná z toho něco má i Česká republika, nevím. Ale možná, pokud by se tu méně vyrábělo, spotřebovalo méně elektřiny a benzínu, méně vydělalo, ale měli bychom více klidu, více čistého vzduchu, více svých potravin, méně přesčasů, méně civilizačních nemocí, méně času v práci a v dopravě za prací, ale více času s rodinou, méně času na internetu, ale více času s přáteli (těmi živými, ne těmi z Facebooku 8-), nebylo by nám lépe?

   To, že lidé jsou přepracovaní, přetížení, má vliv na to, že stoupá počet lidí na drogách, legálních i nelegálních, a mnohé nelegální jsou mezi lidmi tolerované, jako by byly legální, nebo se přímo křičí po tom, aby byly zlegalizovány. Tolerance k drogám je taková, že ředitelé podniků tolerují na pracovišti dealery drog, protože ví, že když si zaměstnanci „dají“ – vydrží více a déle. Dokonce vím o případech, kde manažeři přímo objednali dealery na půl šestou před bránu, aby si před vrátnicí zaměstnanci mohli nakoupit, aby byli produktivnější.

   Když se dříve řeklo „narkoman“ – představili jste si špinavého, roztrhaného, nemocného člověka. Dnes je to ale uhlazený, učesaný, navoněný člověk, přezaměstnaný, a od jiného ho poznáte jen tak, že je jaksi „víc v pohodě“.

   Samozřejmě, že celý úspěch imigrace se opírá nejen o tyto lži o ekonomickém úspěchu naší země „spolu s EU na věčné časy“, dále jsou tu lži o svobodném světě, příležitostech, volném pohybu… Mnoho lidí si nevybralo, kam pojedou, ale museli se přestěhovat ať už kvůli bídě, žádným pracovním příležitostem doma, kvůli suchu či válce, atd. Ale hlavní předpoklad, aby se tento plán zdařil, je úbytek místního obyvatelstva, takže na jednu stranu snížení porodnosti, na druhou stranu opět tlaky, které vedou část lidí vystěhovat se…

   Obojí začalo propagandou v devadesátých letech, kdy se hlásalo: „Komunisté Vám nedovolili studovat a cestovat! Nyní jděte, a studujte a cestujte!“ Takže se začalo cestovat a studovat v takové míře, že ve společnosti, kde lidé zakládali rodinu zhruba ve dvaceti letech, se to posunulo na třicet, takže v devadesátých letech ubylo dětí. Téměř denně v televizních zprávách říkali, kde zavřeli jakou školu, školku, nemocnici, atd. Dnes je více obchodů na psí žrádlo, obojky, atd., než na dětské zboží. Za druhé, s vyšším věkem (ale i zhoršující se kvalitou potravin), stoupl počet neplodných lidí (přičtěte také prodělané potraty, další produkt dlouhého studia na vysoké škole, tedy pobytu mimo domov na kolejích, nebo v zahraničí). Pak probíhalo (a probíhá) zdražování bydlení, tedy další faktor proti rození dětí, už jsme zmínili přepracovanost, drogy, atd. Ano, více lidí mohlo jít studovat, takže dnes má kdekdo titul, ale sehnat řemeslníka je umění, takže se nedivte, že Vám přijde instalatér Ukrajinec. Někde to zachraňují firmy ze Slovenska a Polska. A ti, co vystudovali, mohli si najít uplatnění v zahraničí, takže odešli. Prostě vytváří se tu (uvolňuje) prostor pro imigraci.

   Já už to nevydržím a prozradím Vám pointu: Imigrace je plánovaná, není to náhoda. Kdo to dělá? Je to antikrist, ale i nějací lidé se mu zaprodali do služby, takže mu pomáhají, udělali si kvůli tomu nějaké spolky. Takže v této souvislosti se mluví o nějakých iluminátech, zednářích, světové špičce židovstva, resp. o sionistech. Neřeknu Vám, kdo to dělá. Ten a nebo ten a nebo všichni dohromady. Jednoduše jedná se o nějaký tajný, světovládný spolek, stojící proti Kristu, ve službách pána tohoto světa (L 4:6). Jako pracovní název si tu můžeme dát třeba právě ty zednáře, čímž netvrdím, že to dělají (ale dělají 8-), zjednoduší se nám tak pracovní forma.

   Takže proč mají zednáři zájem na imigraci? Není to jen imigrace, ale také multi-kulti politika, prostě snaha smíchat všechno dohromady, nejen národy, ale i, jak si ještě řekneme, jejich náboženství.

   Už jsem řekl, jak to dělají, skrze „svobodu a demokracii“ (můžete jet kam chcete, vzít si, koho chcete, mít děti, s kým chcete + demokratická vláda zajistí patřičné zákony proti porodnosti a naopak pro přistěhovalectví), kapitalismus (zrovna teď je potřeba pracovní síla na druhé straně planety, jeďte tam), skrze humanismus (adoptujte si černouška, darujte svá vajíčka ženě, která nemůže sama počít, přijměte uprchlíka z rozdílné kultury, když přišel vlivem sucha-války o obživu a přístřeší), skrze rovnostářství (dejte si do školních tříd nějaké děti jiného národa, které nemají vlohy se učit a zbrzdí vaše děti v prospěchu a uštvou učitelku k uzoufání, ale rovnosti bude učiněno zadost…), skrze vzdělávací systém (každý je vzdělán jen ve svém oboru, nevidí věci v souvislostech, tedy celek, takový člověk dobře vykoná, k čemu je pověřen, ale neví, k čemu to slouží, nedohlédne důsledky), skrze kulturu (americké filmy a seriály, kde musí být např. dva policisté jeden bílý a druhý černý, ale ten černý je vždy chytřejší, nebo žena je chytřejší než muž, nebo robot se na něco hodí víc než člověk, dále propagace smíšených manželství, v hudebních videoklipech tancující míšenci, atd. Skrze reklamu (když kupuji plenky nebo hračky, skoro vždy tam je na obalu vyobrazena bílá maminka s černým děťátkem, nebo taková nějaká míchanice), no a samozřejmě skrze organizování různých válek, státních převratů, které vyženou lidi na pochod do jiné části světa. V této souvislosti si možná vzpomenete, že jsem jako jeden z činitelů migrace uvedl sucho, a můžete se podivit, jak by mohl někdo ovlivnit klima? To byste se divili, jak lze penězi zastavit poušť, zavést zavlažování, odsolovat mořskou vodu, a jak lze penězi tyto projekty zastavit a nechat šířit sucho, nemoci a hlad. Podobně, jako se silou peněz u nás podařilo těmto skupinám zastavit těžbu železné rudy, zlata, a nyní uranu.

   Takže tito pánové udělají, že na jedné straně nejsou lidé (nerodí se) a na druhé straně udělají nějaký poplach, aby odtud lidé vyšli a šli na konkrétní místo, kde se mají smíchat s dalšími lidmi. To jim poradí v reklamě a ve filmech. Policie nechytí pašeráky lidí. Pro veřejnost se sehraje divadlo: Postaví se na hraničních přechodech s EU ostnatý plot proti uprchlíkům, dají se zde kamery na jejich odhalení, EU to zaplatí, komisař přijede udělat kontrolu, pochválí v televizi místní policejní sbory za důslednou práci, pronese větu: Neproklouzne ani myš!" Občanům se uleví, v duchu zajásají, ve volbách opět zvolí nějakého politika, který toto vymyslel, a o pár kilometrů od dálnice plot končí a tudy chodí lesem davy uprchlíků vesele dál... 

   Proč? Určitě jste četli v Bibli o babylonské věži? V době před potopou existovala jedna hlavní vzpoura proti Bohu a Jeho plánu, a to bylo genetické křížení andělů a lidí. Vznikala z toho rasa, která nebyla plně lidská, a kterou musel Bůh nechat zahynout v potopě. Chápete Boží spasitelský plán: „Přijde Syn člověka, aby zachránil lidstvo“ – ale kdyby pokračovalo toto mísení andělů a lidí, jak by se o Ježíši mohlo říci Syn člověka? „Co když dělá zázraky, protože je syn andělů? Jaký Bůh? Co to tu melete? A lidstvo? Kde? Vždyť my jsme dědicové andělů, naši předci přišli z nebes…“ Protiklad biblické pravdy, že člověk je ze země, a ne z nebe, a že po jeho stvoření Bůh viděl, „že je to dobré“. Prostě tím mísením s anděly by se vyvrátilo obojí: Člověk by už nebyl tak úplně vzat z hlíny, ale „přišel by z nebes“ a „nebylo to dobré, protože to potřebovalo vylepšit“. Ne: Člověk má zůstat člověkem, a je to tak opravdu dobré v Božích očích, má to tak zůstat.

   Hlavní vzpoura proti Bohu po potopě byla myšlenka Babylonu: Jeden lid, jedna síla, jeden směr, jedno (hlavní) město, jedna kultura, jedno jméno, jedna mysl, jeden jazyk, jeden národ, jeden vůdce (neříká Vám to něco? 8-) jedna měna, atd. Ale již předtím Bůh řekl: „Rozmnožte se, zaplňte zemi!“ – Tedy jděte na různá místa, vytvořte množství kultur. Nyní, když lidé stavěli město a věž (aby se nerozptýlili), sám jim k tomu musel pomoci, proto jim zmátl řeč a rozehnal je po celé zemi. Výsledek? Množství kultur, jazyků, národů –přesně podle Boží vůle, a Boží vůlí také je, aby Církev byla složená z množství národů, ras, jazyků, kmenů… (Zj 7:9) – ne z nějaké hatlamatlapatlaniny, nebo z nějaké jedné superrasy, z homogenního celku, unifikovaného, uniformovaného, s cedulkou: Unisex.

   Bůh stvořil z jednoho člověka celé lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil hranice lidských sídel (Sk 17:26) – takže opravdu udělal lidstvo rozmanité, a dokonce určil, kde který národ bude žít, rozdělil lidi, takhle to chce. Např. je tu statistika, že lidé, kteří žijí v cizí zemi, jsou více nemocní – i lidské tělo na to reaguje, na tuto nepřirozenou změnu. Protivník se staví proti této rozmanitosti a chce zase lidstvo spojit pod jednu vládu, vládu antikrista. Jeden vůdce (antikrist) bude vrcholným plánem tohoto procesu, napřed chce vytvořit jednu rasu, proto potřebuje rozbít národní státy a smísit lidstvo do jednoho genetického celku, později i do jednoho státního celku. Používá k tomu globalizaci.

   Asi jste slyšeli něco o „novém světovém řádu“ – tento řád má být tvořen lidmi nové rasy. Také bude zapotřebí nového náboženství, takže už nyní probíhají pokusy sloučit více věrouk do jedné, něco na způsob jak pejsek a kočička vařili dort: Budhisté říkají, že Buddha byl předchozí vtělení Ježíše. Hare Kršna říká, že Kristus je jen špatná výslovnost Krišny. Slyšel jsem evangelíky, kteří tvrdili, že náš vzor je Ghándí, a že se máme s budhisty spojit v boji proti materii. Další lidé říkají, že si má každý najít svojí víru. Jan Pavel II. sezval na jedno místo hinduisty, šamany, dalajlámu, a já nevím koho ještě, kde udělali mega bohoslužbu. Na Západě jsou církve, kde se volá po zrovnoprávnění homosexuálů v církevní hierarchii a svatby pro homo páry i pro laiky, i pro pastory… Mluví se o ekumeně, ale jedná se spíše o nějaký synkretismus, duchovní galimatyáš. Protagonisté tohoto mixu mávají hlavními dvěma hesly této budoucí víry: Mír (opět nejlépe celosvětový) a tolerance (asi ke všemu). Samozřejmě do této vznikající směsi se také zamíchá křesťanství, aby miliony obyvatel světa nepřišly zkrátka, ale asi se to bude konat bez Ježíše?!

   Takové zamyšlení, jedna zajímavost: Víte, že se moc nedaří nově obrácené lidi z národů zapojit do místní církve? Např. věřící Vietnamci u nás nechodí do českých sborů, raději jedou klidně někam dál, ale hlavně do vietnamského sboru. Myslím, že je to tak dobře, protože víra je něco tak intimního, co se odehrává v hlubině Tvé duše, že se to potkává s dalšími věcmi, které jsou v Tobě hluboce vyryty, jako mateřský jazyk, národní naturel, ale platí to i fyzicky, to, že jsi pokrevně s někým spřízněn, já bych to nazval jakýmsi „kmitočtem“ – tedy něco, co se špatně popisuje, ale je to Tvojí součástí, patří to k Tobě… Jsou to věci, jako Tvé určité životní tempo, jestli věci děláš rychle nebo pomalu, čemu přisuzuješ větší, či menší důležitost, jestli brzy vstáváš a kdy chodíš spát, jaké máš chutě, jak cítíš bolest, co Ti dělá radost, jaké máš fyzické reakce na různé podněty, také různé národy vnímají i jinak barvy, atd. atd.

   Jak chcete tak odlišné národy stmelit v jeden celek? Ale že se o to bude někdo pokoušet, o tom je důkaz v Bibli: Přečtěte si proroka Daniele druhou kapitolu, píše se tam o soše, kterou viděl ve snu král Nebukadnesar, jistě to znáte (ale mrkněte na to 8-) – uvádím verš č. 43: „Že jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou, znamená, že se bude lidské pokolení mísit, avšak nepřilnou k sobě navzájem, jako se nesmísí železo s hlínou.“ Že by to bylo o dnešní době?

   Mluvil jsem s mnoha lidmi ze smíšených manželství, má zkušenost je ta, že měli v sobě zmatek, museli se buď rozhodnout, jestli jsou po otci nebo po matce, často za dramatických okolností, kdy jednoho z rodičů jaksi „vyškrtli“, nebo je navštěvují tajně, či s nějakými rozháranými pocity… Jiní odešli žít do zahraničí, kde bylo jasné, že jsou cizinci, a nikdo nezkoumal, z jakého národa, takový člověk se později tzv. naturalizoval, stal se z něj třeba „Němec“, nebo tak něco. Prostě vybral si třetí národnost. Pak se také stávalo, že si ve své zemi tito lidé vytvořili svoji národnost, dokonce i stát jim zaevidoval podle jejich cítění novou národnost, ke které se přihlásili. Ale to je známé, ve světě takto vzniklo mnoho národů, třeba Kubánci nebo Brazilci. Mluvil jsem s rodičy dospělých dětí, kteří si vzali cizince za manžela. Vše bylo v pořádku, ale víte, co se stalo? Když se narodila vnoučata, tito lidé byli překvapeni chováním těchto dětí: Projevovaly se u nich národní rysy,  o kterých nevěděli, že existují, nebyli na to připraveni. Podívejte se na film Rambo: 8-) Typický míšenec, rozervaný v duši. Slovy jeho nadřízeného: „Po rodičích napůl Indián a napůl Němec, ďábelská kombinace!“ 8-) Pak si samozřejmě našel dívku míšenku Ameriko-Vietnamku, sám v Americe nemohl žít, tak zůstal dlouhá desetiletí ve Vietnamu, a nakonec ve stáří se šel usmířit se sebou do rodného domu. Krásná ilustrace.

   Ještě k tomu míšení: Znám některé smíšené páry. Víte, co jsem se od nich dozvěděl? Že si po několika letech vzájemně smrdí (pardon: nevoní si 8-) Prostě každá národnost má trochu jiný metabolismus, genetiku, předpoklady, náchylnosti k určitým nemocem, a mají samozřejmě i jiný pot.

   Multikulturalita je tedy ve skutečnosti babylónizace, tj. Návrat k falešné jednotě: Už se ve světě zavádí jedna měna (zatím třeba u nás Euro, už jsem slyšel úvahy o nějakém Eurodolaru, ale časem to bude asi nějaká kryptoměna). Buduje se společný trh, dálnice a letecké linky spojují svět, internet dělá to samé zase na jiné rovině. Už se všude vyučuje angličtina jako světový dorozumívací jazyk (obchodu, dopravy, internetu, politiky…). No a možná jste si všimli, že už se také pracuje na setření rozdílů mezi mužem a ženou, nejprve role ve společnosti, pak je to role v domácnosti, ale už se tyto rozdíly stírají i ve fyzické rovině.

   Samozřejmě toto není nic nového, v minulosti vznikaly obrovské státní útvary s jednotnými zákony. U nás v Evropě vzpomeňme Římskou říši, jejíž rys byl stále expandovat a prosazovat svoji nadvládu a kulturu. Později to byla římská církev, která dělala přesně to: Jejich hlavní představitel dosazoval a sesazoval krále a císaře, ovládal politiku celé Evropy, a tam, kde ne (východní Evropa s byzantským vlivem), tak tam poslal nějaké křižáky, ať to zmasakrují, aby je také donutil k podřízenosti. Na svém území, k zajištění jednotného světonázoru používal jak kdy, občas nějaké klatby, občas inkvizici, nebo také křižáky. Šlo to přes další snahy, např. Hitlera, o vytvoření „nové Evropy“ s jedním dominantním jazykem a národem, až k dnešní EU, která zavádí jednotné zákony, společný obchod, jednotnou měnu, atd., až k budoucí světovládě.

   Takže nemylte se: Jestliže Vám vstanou hrůzou vlasy na hlavě, když slyšíte o Hitlerovi a jeho zabíjení, o středověké inkvizici a mučení, a pak se uklidníte a řeknete si: „No ještě že dnes žijeme v míru a blahobytu, ve svobodě a demokracii“ – je to ten stejný duch, co chce stejné věci, jen dneska to není bič, ale cukr.

   Ještě je tu další věc: Součástí tohoto genetického pokusu smísit lidstvo je také výroba potravin. Jděte např. do restaurace a objednejte si oběd, a co uvidíte na talíři? Brambory z Česka, maso z Polska, rajčata ze Španělska, okurky z Holandska, olivy z Řecka, tatarka z Itálie, sůl z Himaláje, pak si dáte v lednu zmrzlinový pohár, v něm je tropické ovoce, belgická čokoláda, pak přijde na stůl víno z Jihoafrické republiky, nebo pivo, sice české, ale chmel použitý na jeho výrobu je americký… Pokud se tímto živíme, musíme mít pěkný guláš v hlavě! A není to zdravé. Potraviny se tedy vozí různě sem a tam, takže jídelníček běžného Evropana už je víceméně stejný, ať jste ve kterékoliv zemi. I to je součástí plánu na sjednocení našeho tělesného genotypu i naší mysli. Jídlo má velký vliv na člověka, ne nadarmo se říká: „Jsme to, co jíme.“

   Když jsem byl jednou služebně v Belgii, chtěl jsem domů koupit nějaký dárek. To nešlo: Všechno zboží v obchodech bych mohl běžně koupit i v Česku, nemělo by to žádný punc originality, každý by mi řekl: „Tos koupil za rohem v Tescu.“ Nebo jindy jsme viděli v Bulharsku krásnou úrodnou půdu ležet ladem, slunečné počasí, že by se tu krásně rodila zelenina, a po silnicích přijížděly kamiony se zeleninou ze Španělska. Lucka chtěla koupit místní salám, podala mi jej, že název je v azbuce, ať jí to přečtu… Tak jsem četl: Vysočina, vyrobeno v Jihlavě 8-) Pak jsme přejeli do Makedonie, která není v EU, dali jsme si v motorestu zeleninový salát, a Lucka se zeptala číšníka: „A kde jsou v tom rajčata?“ Číšník se na ní udiveně podíval, a řekl památnou větu: „Ale teď není sezóna na rajčata, ta budou až za měsíc!“ – Pochopili jste pointu? 8-)

   Takže i přes jídlo a zboží probíhá tato unifikace, ale nejvíce to pocítíte, když se zaměříte na řeč, jak se více a více přizpůsobuje angličtině: Mladí lidé mají povinnost se jí učit, to je jedna věc, ale anglickými slovy nahrazují některá česká. Nedávno jsem byl na jedné mládeži a nestačil jsem se divit, samé: „Yes!“ „Smart řešení!“ apod. Také jsem byl na návštěvě u kamaráda, a jeho patnáctiletá dcera také používala anglické výrazy pro předměty denní potřeby, takže chtěla „glas“ vody, apod. Nedávno mi kamarád napsal, že bychom šli na nějaký „lajt“ výlet… Není to jen mládež, potkal jsem jednu starší paní, jak na svého psa volá: „Ejmí!“ a druhý den další paní, její pejsek se jmenoval „Chelsea“. Kam zmizeli ti Alíkové a Azorové? Ale podívejte se i do kalendáře, kolik se tam objevilo anglosaských jmen pro děti! Ale to je starý trik, v určitém století katolická církev z kalendáře vyjmula ryze česká jména, která od té doby zanikla, a nahradila je latinskými jmény, takže je tu dost Marcelů, Tiborů, Deziderů, v kalendáři čteme jména, jako Pankrác, Servác, Bonifác, ale vymizela jména jako např. Tvořislav, Myslislav, Daroslav, Vladiboh, Hněvoboj, Božidar, Domoslava, Něhoslav, Milorád, Číslislav, Bohovid, nebo Bohuchval a další… Tato jména (která o něčem vypovídala 8-) nezanikla historickým vývojem, ale umělým zásahem zvenčí! Dále, všimněte si, kolik proběhlo změn ve veřejném sektoru: Když jdu někde venku, všude jsou vidět anglické nápisy, např. u továren je „gate no. 1“ a už tam není: „brána č. 1“. Po městě nejezdí technické služby, ale Marius Pedersen, nebo nějaký Nehlsen, autobus už nepřijede ČSAD, ale Ariva, místo vodovodů a kanalizací je tu Veolia, atd. Dále je to v reklamě, v nápisech v obchodech, atd. Nedávno jsem šel na túru, a když jsem procházel nějakou pidi vesnicí, hlásil tam zrovna obecní rozhlas, že bude zkouška sirén. Hlášení proběhlo v češtině a v angličtině. Pro koho? Nedivím se, že se takto hlásí mezinárodní vlaky, ale v nějaké zapadlé moravské vesničce? Je to proto, aby se nám přizpůsobila mysl na tuto přicházející změnu.

   Bohužel jsem si tohoto trendu všiml i v církvích, takže už jsem v kázáních slyšel různé věci, např. že Ježíš vzkřísil z mrtvých Džairovu dceru, a podobné věci. Dokonce jsem v nedělních oznámeních slyšel, co řekl v televizi „náš“ prezident Trump. To už je síla. Ale nejde tu jen o slova a písmena, ale i o různé teologie, důrazy, protlačené překlady Písma, jen se podívejte kolem sebe: Jací řečníci jsou zváni na konference? Jací autoři knih jsou u nás překládáni a vydáváni? S kým jsou vedeny rozhovory v křesťanských časopisech? Jaké teologické směry se u nás ve sborech či na biblických školách množí? To je samá Amerika. Nic proti Americe, ale dávej si pozor, aby se z Tebe nestal Američan z Vysočan 8-). Také snad, jako Češi, máme své odkazy předků, na co navazovat?!

   No, tak co tedy teď my? Určitě musíme zůstat křesťany, těmi, co následují Ježíše, ne těmi, kteří Jej mají jako jakéhosi „žehnátora“, jako pomocníka pro své plány (Jesusfactor – už jste to slyšeli? 8-). Nemáme se pomíchat s jinou vírou (2K 6:14–18). Ale také vedle toho máme zůstat Čechy (nebo Slováky, Poláky, Moravany, Slezany, Bulhary, záleží, kdo čtete tyto řádky). Narodili jsme se do určitého národa a něco to znamená, Bůh s tím má nějaký plán a nemůžeme vyměnit svoji identitu. Vedle budování celosvětové církve jsme také povoláni k budování národní církve. A do třetice: Musíme dělat misii, ať se zhatí plány zlého: Namísto, aby vznikla nová poslušná rasa otroků, povstanou mnohé národní církve. Pokud sem k nám přicházejí tito lidé, pojďme jim vstříc s Dobrou Zprávou Evangelia.

   Nejprve musíme očistit svojí víru, aby naše evangelium nebylo americké, nebo jaké, ale Boží, pravé. Pak Jej můžeme nabídnout ostatním.

   Další moje zpráva pro Vás je, že na to budete sami: Musíte si to sami naplánovat, něco vymyslet, udělat plán, sehnat Bible, získat pro to ostatní, ať máš pomocníky, atd. Nečekejte v tom žádnou pomoc tzv. církví, které jsou často jen lidskými organizacemi, udržujícími svůj provoz v chodu, ale bez vize pro hynoucí svět. Proč tomu tak je? Víte, jak jsem Vám psal o těch zednářích, tak kde myslíte, že jsou? Samozřejmě v politice, v médiích, v umění, v kultuře, v průmyslu, v bankovnictví, prostě kdekoliv, odkud mohou ovlivňovat lidi. No a kde se ještě uplatňuje vliv na lidi?  V církvích, samozřejmě. Proto tito záškodníci sem infiltrují, stoupají po hierarchickém žebříčku, stávají se kazateli, učiteli náboženství, ale raději biskupy, předsedy církevních rad, sedí v ekumenické radě církví, v různých aliancích, odborech, správních radách, a na všelijakých důležitých postech, a tady dbají na to, aby křesťané neohrožovali jejich plány, a nebo, aby jim dokonce nevědomky pomáhali. Např. katolická církev si toto přiznala, projednávali to na nějakém koncilu, že se mezi církevní špičky vetřeli zednáři, a co teď? Jak eliminovat jejich vliv? Když pronikli do katolické církve, myslíte si, že nepronikli do protestantských církví? Uvědomte si, že v Evropě a Americe jsou to miliony lidí, a ty nechat bez dozoru jen tak, to přece nejde!

   Překvapuje Vás to? Přece Apoštol Pavel psal ve svých dopisech, že (do Církve) přijdou vlci převlečení za beránky, kteří budou trhat stádo, že se může stát, že se objeví někdo, kdo vypadá jako sám anděl, ale přinese jiné evangelium, atd. Nebo si vážně myslíte, že úplně každý, kdo se tváří jako milý bratr, je skutečně milý bratr? 8-) Ale to už jsem otevřel téma, které by vydalo na samostatný článek, takže nyní jej nebudu rozvíjet, tak možná příště?

   Takže shrnutí dnešní myšlenky: Tak, jako kdysi lidé neposlouchali Boha a chtěli zůstat jedno, pod jednou lidskou vládou (Nimrod), tak se asi nezměnili a chtějí to i dnes, i když logika věci jasně ukazuje, že jsme různí. + Existují tu různé skupiny, které záměrně rozrušují tradiční společnosti, rozorávají zavedené pořádky a chtějí vybudovat „nový zítřek“ – doufáme, že se jim to nepovede?!