Původně jsem myslel, že tento měsíc nestihnu žádnou misii, potřeboval jsem odjet pracovně do Srbska. Ale misie si mě našla i tam 8-) Dříve jsem se bál začít si nějak přivydělávat k misii, abych neztrácel drahocenný čas, ale doba se proměnila a dnes je možné misii dělat skutečně všude.
Hned jak jsem překročil hranice na Slovensko, šel jsem si na benzínové stanici koupit dálniční známku. Zaparkoval tu mikrobus plný Indů. Poté, co jsem překročil hranice Maďarska, jelo proti mně asi deset karavanů, mávali jsme na sebe (jak je zvykem v této komunitě karavaňáků). Viděl jsem, že všechny měly čínské SPZ – řidiči byli skutečně Číňané. Sice jsme jeli v opačném směru, ale kdykoliv se může stát, že se s takovouto skupinou potkám někde na parkovišti a dáme řeč 8-)
V Srbsku jsem měl možnost ve městě navštívit čínské obchody a na parkovištích na dálnici jsem se potkal s mnoha řidiči kamionů. Nejvíce jich je samozřejmě z Turecka, občas potkám Kazachstánce, ale tentokrát se mi skutečně zadařilo: Zaparkoval jsem večer, že už nepojedu a přespím. Za chvíli vedle mě parkoval kamion s neznámou SPZ, dal jsem se do řeči s řidičem, byl z Íránu. Pozval jsem ho k sobě na kávu, popovídali jsme si a dal jsem mu Evangelium a DVD Ježíš, každý kamioňák má přehrávač na palubní desce.
Bylo to super a příště už se nebojím vyrazit někam jinam mimo své stále okruhy, které dělávám po Česku.
No a po návratu domů jsem zjistil, že si jeden Pákistánec otevřel obchod kousek od našeho domu (dělejte misii ve světě a ona přijde k Vám domů 8-), tak jsem tam zašel, mluvil jsem s jeho manželkou. Dal jsem jí pro něj Evangelium, řekla mi, že bude rád, že mu tu chybí knihy v mateřštině. Zase tam někdy zajdu 8-)