Na začátku měsíce jsem měl čas jeden den, tak jsem zajel do Ostravy a obešel jedno nákupní centrum, kde jsou vždycky nějací Vietnamci, mívají tu restaurace, nehtové centrum i prodejny...
Protože začaly prázdniny a děti nemají školky, je třeba jim vymyslet nějaký program. Vzal jsem syna a jeli jsme navštívit babičku, která bydlí v severních Čechách a tak se s vnukem vidí jen jednou za rok. Měl jsem v severních Čechách několik měst, kde mi chybělo obejít pár Vietnamců, tak to bylo vhodné se synem, který by nevydržel nějaké větší akce. Spolu jsme tedy pochodili Lovosice, Bílinu a Chomutov. Tím mám tato města „hotová“ a příště se budu soustředit zase někam jinam...
Cestou od babičky jsme se zastavili ve Slaném, kde už jsme to v minulosti prošli pro změnu s dcerkou, ale chyběla mi „do sbírky“ Indická restaurace. Šli jsme sem tedy na oběd a popovídali si s Indy a věnovali jim Evangelium v indickém jazyce. Pak se zjistilo, že od té doby, co jsem tu nebyl, tady vzniklo nové nákupní centrum, tak tam jsme ještě našli nové Vietnamce 8-)
Syna jsem odvezl domů, protože mu začínal letní tábor a vyrazil jsem sám na misii: Potřeboval jsem do Čech kvůli své budoucí práci do jedné kanceláře, tím jsem se ocitl v Posázaví, tak jsem rovnou udělal misii tady. Začal jsem ve Zruči, kde jsem našel Kurda, se kterým jsme si skvěle popovídali a přjal dobře Evangelium, ubezpečoval mě, že si Je přečte. Odtud jsem pokračoval přes Trhový Štěpánov, Zdislavice a Červenou Řečici, kde jsem všude našel Vietnamce.
Byl jsem celkem unavený, tak jsem si naordinoval jeden den odpočinku někde v lese u rybníčka, bylo tu pár stanů a chatek. Samozřejmě když nejdu na misii, tak misie si najde mne 8-) Přijel sem jeden Arab pod stan, dali jsme se do řeči. Ptal se, jestli umím arabsky? Odpověděl jsem mu, že jen číst a psát, ale ne mluvit. On mi řekl, že zase jenom mluví, ale neumí číst a psát, jestli bych mu nepřečetl smsku, která mu přišla? Přečetl jsem mu to, rozuměl a oba jsme se tomu zasmáli. Dal jsem mu film „Ježíš“, to si může pustit a bude rozumět 8-)
Odtud jsem pokračoval po D1 svým směrem, ještě jsem odbočil, abych udělal nějaké vesničky, našel jsem Vietnamce ve Větrném Jeníkově a v Ostrovačicích u Rosic.
Další moje zastávka u dálnice byla v Prostějově, kde jsem obešel pár Vietnamců a jednoho Turka. Odtud jsem se vydal ještě pojezdit vesničky v okolí, kde všude jsem našel Vietnamce: Kostelec na Hané, Čelechovice, Smržice, Olšany, Hněvotín a Charváty.
Tak vidíte, jak jsem vyvážený: Když jsem pracoval v severních Čechách, tak i v jižních, aby byla rovnováha. A když jsem pracoval v Čechách, tak i na Moravě, aby byla rovnováha. A z toho důvodu, protože tento měsíc jsem pracoval v Česku, ten příští pojedu do zahraničí, aby byla rovnováha 8-)