V květnu se nám dělá misie dobře: Jaro už je v plném proudu a na příliv slunce reagují původní obyvaté tropů a subtropů velice dobře: Jejich organismus špatně snáší ponuré, deštivé či zimní počasí, a když pak skončí zima a vysvitne slunce, celí se rozzáří, otevřou se a do toho Vy jim nabídnete Evangelium, tak Jej určitě přijmou 8-)
Tentokráte se mi podařil uskutečnit plán, který jsem měl už dlouho na srdci, a to navštívit jeden kraj naší republiky, který je mi vzdálený, ani tudy běžně nejezdím a musel jsem sem uskutečnit zvlášť výpravu. Jedná se o jižní Moravu.
Na tuto výzvu se mi přihlásil misionář, který je z jižních Čech, řekli jsme si, že se potkáme na půli cesty v Brně a odtud se uvidí, kam přesně zajedeme... Věci napomohlo, že na trati, po které kamarád jel, byla výluka, jeho vlak končil ve stanici Batelov a odtud se mělo pokračovat autobusem. Bral jsem to jako znamení, proto jsem dojel až sem, vyzvedl kamaráda a pokračovali jsme odtud nejprve do městečka Třešť, a hned první naše zkušenosti napověděly, v jakém duchu bude tento výjezd: Cizinci měli čas, nepospíchali, bavili se s námi, ukazovali nám v mobilech fotografie ze své vlasti, vítali naší návštěvu a byli vděční, že jsme je navštívili a že dostali Evangelium ve svém jazyce. Mluvili jsme s Vietnamci, s Albánci a Kurdy.
Minulý měsíc jsem byl na jednom modlitebním setkání, kde jsem nezávisle od dvou bratrů dostal proroctví, že mě čekají ve službě změny, nějaké průlomy – a řekl bych, že už vidím začínající změny: Např. obvykle cizinci obsluhují své zákazníky a nemají moc čas se vybavovat, vezmou si nabízené Evangelium s tím, že si jej přečtou večer... Někdy si Jej čtou hned, obslouží někoho, chvíli čtou, zase někdo přijde, zase čtou, a takto přerušovaně to jde dál... Ale teď úplně přerušili svoji činnost, buď úkoly přehodili na své zaměstnance, nebo nechali zákazníky čekat, a věnovali se nám. Třeba hned ten první den jsme zašli ke Kurdovi do podniku, on se na nás podíval, řekl: „Vy stejně nechcete nic jíst, Vy se zajímáte o moji zemi“ a začal nám v mobilu ukazovat videa a fotografie o své vlasti, vyprávěl o její historii atd. Nejen, že to bylo hodně poučné, ale odstartovalo to sérii přednášek, snad v každém městě jsme dostali další 8-)
Tak odtud jsme pokračovali do Telče: Tady to byla hotová katastrofa, myslím pro místní, kteří dříve žili z turistického ruchu. Korona způsobila, že sem přestaly jezdit autobusy Číňanů, Japonců a Korejců (a tím se i nám tady smrskla misie 8-( a bylo to tu dost prázdné, mnoho opuštěných domů apod. Našli jsme Vietnamce a opět Kurdy, kteří nám také mnoho vyprávěli o své zemi a nás to skutečně zajímá, jak žijí lidé v zemích, kam se my možná nepodíváme.
Další naše zstávky byly ve městech Nová Říše a Želetava, odkud jsme dorazili do Moravských Budějovic: Tady byla také slušná žeň: Vietnamci, Turci... Jen podotknu, že návštěva každého takového města je akcí na několik hodin, než všechno projdeme, prozkoumáme, atd...
A pak přišel moment, kdy jsem skutečně poznal, že přichází ony změny, které jsem obdržel v proroctví: Museli jsme se s kamarádem rozhodnout, kam jet dál. Při listování mapou jsem prožíval jedno městečko, jedno velké město a dva hraniční přechody s Rakouskem... Nic jsem však kamarádovi neříkal, ať i on promluví, řekne své mínění... Na jednu stranu nechci být „vůdce“ který zavelí a ostatní se mu musí podřídit, na druhou stranu demokracie také nefunguje, když jste dva a každý má jiný názor nebo by se mělo hlasovat... A najednou můj kamarád řekl: „Díval jsem se do mapy a tohle mě zaujalo“: a ukázal přesně ta 4 místa, která jsem měl já na srdci. Přišla opravdová shoda a věděli jsme, že je to z Ducha Svatého!!!
Takže jsme se vydali do Vranova nad Dyjí, tady to bylo malé a byli jsme rychle hotoví, ale dobře se tu spalo pod stromy, všude okolo byla hrozná výheň 8-) Další den jsme přejeli do Znojma, tady jsme strávili tři dny chozením, jak je to velké město. Vedle Vietnamců jsme našli Alžířana, opět Kurdy (proběhl asi čtyřhodinový rozhovor 8-), ženy z Thajska, které tu provozují masážní salóny a Nepálce: Tady jsme zažili opět něco, co ukazuje na ony změny, které mám očekávat ve službě: Nepálec se celý rozzářil, když viděl Evangelium v jeho rodné řeči, ukázal nám český Nový Zákon „firmy“ Gedeon a řekl, že mu to přinesl nějaký pán, a že se to snaží marně přečíst, protože neumí česky, a teď že si to velice rád přečte nepálsky 8-) Zajímavé: to stejné nám řekl i onen zmíněný Kurd, že jej navštěvoval nějaký křesťan a mluvil s ním... Že by se i jinde probouzeli křesťané k misijní činnosti?! Škoda jen, že nemáme jak se spojit, jak o sobě vědět, aby onen pán nemusel cizincům rozdávat české Nové Zákony, ale měl od nás k dispozici ty vícejazyčné... V minulosti mnoho církví, kde jsem chtěl prezentovat tato Evangelia určená pro cizince, odmítlo moji nabídku a tak jejich členové se o nás nemají jak dozvědět 8-( Zbývá jen dále psát tento web, snad to najdou na internetu?!
Ze Znojma jsme zajeli na hraniční přechod Hnanice, tady jsme vyloučili jakoukoliv přítomnost cizinců, a přesunuli se na hraniční přechod Hatě: Tady to bylo pravé „maso“ – hned při příjezdu na nás mávala vietnamská prostitutka (ještě, že máme doma manželky 8-). Shodli jsme se s kamarádem, že to jsme ještě neviděli: Potkali jsme v minulosti Rumunky, Bulharky, ale Vietnamku ještě ne. Takže jsme jí darovali Evangelium a nějakou láhev pití a pokračovali do cíle naší cesty: Ohromný zábavní komplex na hranicích, kam jezdí na víkendy Rakušané: jejich děti si užijí nějaké atrakce a oni se věnují nákupům, mají tu salóny na vlasy, nehty, masáže, kosmetiku, zubařství, no snad vše, i sportovní letiště tu bylo... A samozřejmě ohromná asijská tržnice (foto nahoře), která měla tři vchody, a byla na prostoru nevíme kolik set metrů krát zase několik set metrů... Upřímně: Touto tržnicí jsme procházeli dva dny a zastavilo nás jen, že nám došla Evangelia, musíme sem ještě někdy zajet dodělat to po sobě a pak ještě prozkoumat další hraniční přechody, tady bývá cizinců nejvíce...
Takže několikadenní akce se chýlí ke konci, už jen vysadit kamaráda v Brně na vlak a hurá domů, po cestě ještě nějaké vesničky, znáte to 8-) Jsme plní zážitků a plánujeme do tohoto regionu další výjezd!