Začátkem měsíce to bylo slabé: Děti měly koncem roku prázdniny, takže začátkem nového roku jsme se nejprve museli zotavit po dětech 8-) Jak je totiž venku hnusně a nemáte kam s nimi jt, protože všechno je kvůli svátkům zavřené, tak být s nimi uzavřeni několik dní doma, to leze na mozek 8-)
Pak zase udeřily mrazy a padal sníh, takže aby ráno manželka vyjela s dětmi do školy a školky, musel jsem odhazovat sníh z chodníku, ometat a oškrabovat auto a zároveň je zahřívat, aby děti nevsedly do vymrzlých sedaček... To trvalo nevím kolik dní, takže jsem byl doma, ať se starám o tyto věci.
O víkendech, když nebyla škola, tak jsem mohl vyrážet na misií:
Jeden víkend jsem strávil v Hranicích na Moravě, tady jsem obešel Vietnamce: Nehtová studia, obchody a restaurace.
Druhý víkend jsme zajeli spolu se synem do Nového Jičína, kde jsme také pochodili Vietnamce.
No konečně polevily mrazy a slezl sníh, takže manželka už to ráno zvládá sama, tak vyrážím na delší misii, jako cíl jsem si vybral východní Čechy. Od Hradce Králové jsem uhnul z dálnice a makal jsem:
Nechanice, pár Vietnamců a jeden Kurd, který byl opravdu nadšený, dal mi slevu 50% na kebab 8-) Nový Bydžov, jako obvykle Vietnamci a jeden Turek, také byl rád, hned si začal číst Evangelium (ještě že tam neměl hosty, že na to to měl čas, vychytal jsem příhodnou chvíli 8-)
Odtud jsem se přesunul do Jičína, ale cestou samozřejmě byly nějaké vesnice, to znamená další Vietnamci. V Jičíně jsem pochodil jednu čtvrť, našel jsem dost Vietnamců a jednoho Albánce, se kterým jsem si mohl posedět a popovídat, dost jsem totiž dříve cestoval v jeho rodném kraji, tak bylo o čem 8-)
Odtud jsem zajel do Turnova za tetou, která se vrátila po skoro 60-ti letech z emigrace, tak dříve jsme se nestýkali, teď si to vynahrazujeme 8-) Tady jsem prošel jednu část města, opět Vietnamci, jak jinak 8-)
Přemýšlel jsem, kam dále pokračovat, kvůli sněhu s deštěm se blbě jezdilo, tak jsem nechtěl někam moc daleko, kousek odtud je Mnichovo Hradiště, tak jsem zajel sem: Hodně Vietnamců a jeden Arab.