8-( V tomto období se nám příliš nedařilo: Začátkem října jsme měli menší závadu v autě, sebralo nám to dost času, který jsme strávili na dílně... Tím, že jsme kvůli záruce vázáni na konkrétní dílny, které jsou pouze dvě v Česku, jedna v Čechách, druhá na Moravě, konkrétně v Brně, museli jsme právě do Brna.
Sotva jsme byli po první opravě a vyjeli jsme opět na Slezsko, cestou jsme zjistili, že problém se vrátil, takže jsme to museli otočit opět na dílnu. Pak už nás napadlo pro jistotu zůstat, ,,kdyby náhodou," což se také potvrdilo 8-(, takže ještě do třetice znovu oprava a opět pro jistotu dva dny zůstat poblíž dílny..
Nejprve nám to celé nedávalo smysl, vždyť proto jsme pořídili auto nové, aby nebyly problémy a mohli jsme se vždy držet svých plánů, když se však celá věc začala protahovat, usoudil jsem, že asi v Brně či okolí máme být, že nás sem Bůh nějak ,,musel dostat" -běžně tudy totiž nejezdíme, nevedou tudy nějaké naše trasy nebo podobně...
Zašli jsme si tudíž do centra, abychom se trochu prošli, modlili, apod., abychom rozeznali, co nám Bůh chce říci. První náš dojem byl jasný: Všude velká koncentrace cizinců: Na nádraží u vlaku, na autobusovém nádraží, na ulicích... Cizinci zde vlastní obchody, směnárny, restaurace... Do toho, jak víme, jich zde hodně pracuje a také studuje vysoké školy, např. konzervatoř je oblíbená pro studenty z Japonska, atd. Vede tudy dálnice, po které jezdí mnoho řidičů mezinárodní kamionové dopravy, a v létě jsou benzínové stanice plné Turků, žijících v Německu, kteří se zde stavují po cestě na dovolenou do rodné země: Právě tudy vede jejich trasa! Je to jasné, tady by se misii mezi cizinci dařilo! Na zkoušku jsme oslovili dva Indy, kteří hledali nádraží, doprovodili je, a předali jim Evangelium: Velice se usmívali, byli přívětiví a vděční. Když odjeli, sledovali jsme frekventovanou ulici i postranní uličky a všude bylo plno Indů!
Oslovili jsme proto jednoho vedoucího jednoho z místních sborů, a uvidíme, jestli nás sem Bůh povede v dohledné době? Není to samozřejmě jen moravská metropole, ale celé široké okolí po hranici s Rakouskem. Pokud jste z tohoto regionu, ozvěte se nám 8-)
Další naše cesta vedla do Vyškova, který jsme již dlouho plánovali: Lucka zde trávila v dětství pravidelně prázdniny a často vzpomínala, mimo jiné i na to, že právě zde měla své první zkušenosti s cizinci (nákupy, ochutnávka exotických jídel, atd. 8-) Pořád jsme mluvili o tom, že sem zajedeme, ale odkládali jsme to, protože to bylo pro nás daleko. Tím, že jsme se zde nečekaně ocitli, využili jsme toho a splnil se nám jeden dlouhodobý plán. Mluvili jsme zde s Vietnamci, Gruzíny, Kurdy a Albánci.
Takže toto celé nám zabralo dva týdny, než jsme se dostali se zpožděním na Slezsko. Zde nás čekala další dvě nemilá překvapení: Jedno bylo, že na výzvu, kterou jsme podali skrze tento náš web, kdo by se chtěl přihlásit a jít na nějakou misii, se ozval pouze jeden člověk. Asi to jen potvrzuje naší teorii, že v tomto regionu se nám již uzavírá čas služby, a že opět začneme rozvíjet naši činnost někde v dosud nezasažené oblasti, s novými lidmi? Připomínám jen, že máme na mysli zejména okolí České Lípy, Mladé Boleslavi, Liberce, Ústí nad Labem, Litoměřic, apod., dále pak ještě jeden konkrétní region na jižní Moravě (okolí Velkého Meziříčí), ale jsme otevřeni i pro další možnosti 8-)
Druhá smutná zpráva byla, že nám odchází jeden blízký člověk, takže jsme hodně času byli poblíž nemocnice kvůli návštěvám... Nyní řešíme pozůstalost, rozloučení v rámci rodiny, atd. Z těchto důvodů proto nakonec v uvedeném období nebyly žádné společné (týmové) akce, pouze nějaké nárazové v naší základní trojici.
Z mnoha příkladů, jak toto vypadá, uvedu jeden: Oslovili jsme jednoho muže z tureckého Kurdistánu, a když jsme se trochu seznámili, ten nás uvedl do občerstvovny, která mu patří a seznámil nás ještě s jedním krajanem. Ten vyjádřil přání naučit se více česky, tak jsem jej opět seznámil s místním křesťanem, který má nyní možnost během domluvených konverzací se mu přiblížit a časem více představit křesťanství, vydat své svědectví, atd. Hned dostal kurdské Evangelium, aby si v Něm mohl číst a kamarád mu tak může zodpovědět případné dotazy.
Tak zhruba takovým způsobem zatím sloužíme, než opět postavíme nějaké týmy, nebo podobně... Jak jsem uvedl na začátku, nemáme teď úplně běžný čas v naší službě, ale až překonáme toto období, budeme se těšit opět na nějaké společné akce, do té doby se omlouváme za omezený provoz, děkujeme za pochopení.